Hana Plchoutová

BáseňZveřejněnáOhlasy
Bílé slzy 24.4.2003
Čas mlčení a ticha 11.11.2001 2
Šňůrka perel 12.10.2001 1
Konec světa 26.8.2001 3
Stříbrný čas 12.8.2001 2
Dvanáctá 10.6.2001 2
Nedopsaný příběh 27.5.2001 6
Láska 12.5.2001 4
Johanko 1.5.2001 2
Víra, láska, naděje 8.4.2001
Snad zítra 31.3.2001 1
Malé černé štěně 14.3.2001 2
Bílá hůl 9.3.2001 5
Podzim 9.3.2001 1

Bílé slzy

Už je to za námi
čelenka vínem politá
z bílého dne zklamání
do všedního rána procitá.
Proč jste mě nechali
zlatým kroužkem svázat ruce?
Za čím jste tolik spěchali,
že prodali jste moje srdce?
Až navěky Amen
žehnal nám kněz, ne Bůh
život mění se v kámen,
těžkne i vzduch.
Doživotně odsouzená
ve zlaté kleci žít
do šedi, smutku probouzená
hořký kalich do dna pít.
Prolévám bílé slzy
toulky vedou do jasných míst
zbloudilá duše, doufám brzy
odletí jako podzimní list.
Žízním, ale nikdy nebudu pít
ze sladkých kapek zlatého deště
otočte klíčkem, nechte mě jít
hledat štěstí v životě ještě.

Napsat ohlas


Čas mlčení a ticha

Vztahuji své ruce
řasy pomalu zvedám,
mlčím a promlouvám přece
jen pochopení hledám.
Neslyším zpěv ptáků
ani šumění v koruně stromů
na obloze pluje pár mraků,
ukazují mi cestu domů.
Nevyslovím slůvko jediné
a přece se z lásky lidem vyznávám
čas mlčení a ticha sotva kdy pomine,
ale já se osudu nevzdávám.

Číst ohlasy Napsat ohlas


Šňůrka perel

Tak zběsilý let
má snad jen skalní orel
pak možná ještě svět
svázaný jak šňůrka perel.
Každou perlu hledáme na dně moře
šeptáme jí svá přání, radosti i hoře.
Jednou půjdeme a poskočíme hravě
a celý náš svět rozsype se v trávě.
Ruce se stébly budou probírat.
Ony se kutálí, klouzají mezi prsty
svět nejde svázat, držet ho v hrsti.

Číst ohlasy Napsat ohlas


Konec světa

Půda pod nohama hoří
bolestí se chvěje zem
nebesa svou klenbu boří
krvavou barvu má den.
Stromy, lidé se hroutí
pěna se usazuje na ret.
Nahá krajina zírá
a zlověstně mlčí.
poslední sílu sbírá
zoufalé vytí vlčí.
Jen výčitka tu zůstala
nedopsaná věta
na kraj se Země dostala
až na konec světa.

Číst ohlasy Napsat ohlas


Stříbrný čas

Stříbro povine vlas
na tenkou strunu zazvoní
rozhoupá srdce zas
znovu květinou zavoní.
Co na tom? voní i kateřiny
podzim má barev tisíce
vítr zafouká do peřiny
načeří lístky kytice.
Rudý pomeranč na obloze
ukrajuje na noc měsíček
rosa brouká si po noze
pár veselých písniček.
Ticho poklidně dýchá
jen vlny v řece nemaj stání
závodit s časem je pýcha -
i slunce se k západu sklání.

Číst ohlasy Napsat ohlas


Dvanáctá

Život se mi v hlavě odvíjí
mé hodiny dvanáctou odbíjí.
Kde je má odvaha, kde je má víra?
Zůstal jen strach, co hrdlo svírá.
Pláč a loučení
jen fráze a klišé...
Když přišel jsem s rámusem,
proč odcházím tiše?

Číst ohlasy Napsat ohlas


Nedopsaný příběh

Jen nedopitá káva a inkoust po stole rozlitý připomíná,
že někdo tu svůj příběh psal.
Písmenko po písmenku, slovo vedle slova, za každou větou tečku,
pak asi nevěděl jak dál.
Přestal někde v půlce, co chtěl psát se už nikdy nedozvím.
Snad jen, že se chtěl uzdravit a žít, to jediné vím.
Zafouká vítr a otočí stránek pár
a já poznávám, že život je velký dar.
Slzy mi spadnou na bílý papír a já ty
prázdné stránky obracím tiše,
můžu se ptát proč, ale stejně vím, že už je žádný nikdy nepopíše.

Číst ohlasy Napsat ohlas


Láska

Nikdy nebude dost slov,
aby mohl člověk popsat lásku.
Láska přináší štěstí, radost, ale i bolest a slzy.
A lidé se znovu a znovu zamilují
Potřebují někoho milovat.
I když jsou třeba nakonec zklamaní.
Protože láska je mocný cit,
v němž člověk i ve zklamání, slzách a bolu
je nekonečně šťasten.

Číst ohlasy Napsat ohlas


Johanko

Osuš si slzy Johanko,
sestup dolů z hranice
udělej přesně to,
co přeješ si nejvíce.

Všechno je jenom sen
pouze tvé srdce hořet umí,
život ti hraje sonátu
na nejněžnější struny.

Jít v čele vojáků nemusíš
ani krvavě bojovat,
tvé poslání je mít děti
Raimonda milovat.

Neplakej Johanko,
uhasnou plameny,
neboj se ochrání tě
kříž Boží svými rameny.

Číst ohlasy Napsat ohlas


Víra, láska, naděje

Zázraky se možná nedějí,
ale člověk má vždycky naději.
Naději, že něco krásného prožije,
že s té čistší studánky se napije.
Nesem si v sobě velkou víru,
že dokážem zlomit zlou sílu.
Nikomu, kdo v lásku věřit nepřestane,
zloba a zlost do srdce se nedostane.
Vždyť na světě tolik krásných věcí je
a mezi ně patří víra, láska a naděje!

Napsat ohlas


Snad zítra

Štěstí nám prostě někdy mává,
zády se k nám obrací.
Čeho se člověk všeho vzdává,
co najednou se mu z života vytrácí?!
Ráno už sladce nevoní
i slunce ztratilo svůj lesk,
jen slza se v oku vyroní,
v srdci se usadí stesk.
Úsměv, oči svítící radostí
to najednou všechno mizí,
zůstává jen fůra starostí
těch, co ostatním jsou cizí.
Pak najednou tmavá noc nadchází,
do neklidného spánku upadáme,
to špatné a zlé pomalu odchází,
snad zítřek bude mít lepší stránku.

Číst ohlasy Napsat ohlas


Malé černé štěně

Teď cítím se opuštěně
jako malé černé štěně,
které se zatoulalo z pelíšku
nemá nic, jen pár blech v kožíšku.
Po světě chodí jeho tlapičky,
nikdo si nevšímá, že je maličký.
Že potřebuje v náruči schovat na chvilku,
potřebuje spánek, ale nemá postýlku.
Podat ruku potřebuje pomocnou,
utěšit dušičku nemocnou.
Nechat se alespoň kousek vést,
aby se samota dala líp snést.
Kdo pomůže štěňátku malému?
Děkuje předem každému!

Číst ohlasy Napsat ohlas


Bílá hůl

Natáhni ke mně svou dlaň
Zavři oči a pomalu vstaň
Popojdi o dva, tři kroky
já takhle chodím už dlouhé roky.
Buď pěkně tiše, poslouchej můj hlas,
tvá chůze bude jistější, půjde se ti snáz.
Teď jako já černou tmu vidíš
a možná se úplně stejně stydíš,
že musíš stále prosit o pomoc,
že pro všechny je den, jen ty máš noc.

Číst ohlasy Napsat ohlas


Podzim

Procházet se po obloze,
hladit vlasy podzimní mlze,
číst si v listech barevných,
poslouchat pár tónů nádherných,
co přichází vítr zazpívat
těm co podzim umí milovat.
Lidé u hrobů tiše postojí,
den už je pomalu v tmavém závoji.
Na tisíce plane malých svíčiček,
tisíce vzpomínek zahrne den dušiček.
Lehký chlad se nad krajinou vznáší,
poslední mušky, motýli plaší.
Volá a pobízí je: "Spát už jděte.
Jste krásní a křehcí, neumrzněte."
Než se krajino připravíš na bílo, na zimu,
namaluji ti na tvůj plášť jasné barvy podzimu.

Číst ohlasy Napsat ohlas