Hanco, nepsalas tohleto nahodou o mne?
Akorat ta posledni veta me trosku desi.
M.
31. července 2001 16:27
Hani,tahle basnicka me dostala jeste pred tim,nez jsem cetla Bilou hul...vyjadruje veci presne tak,jak opravdu jsou...jsi uzasna!!!
Sona
11. srpna 2001 10:08
Jakoby vystřiženo z časosopisu Dívka apod. To není báseň, to je konstatování něčeho, co jak už jsem jednou psala, všichni známe.
Markéta Š.
4. prosince 2001 21:52
Velice názorný postřeh Markéty Š. Opravdu je tato "báseň" pouhou bídnou rekaptulací a seskládáním titulů z dívčích časopisů.
Poezie je velmi mocným nástrojem objevů a vynálezů, jejím cílem je tedy nalézat a vynalézat. Autorka působí dojmem vědce 21. století,který přišel na patentní úřad s vynálezem teploměru skloubeným s kapesním nožíkem.
Esej na téma originality v poezii nabídnu za nějaký čas autorům Promlk.Možná se tedy na těchto stránkách stane dostupným i autorce.
Básnířce je vhodno doporučit,aby zapomněla na definice lásky pro adolescenty a trpasličími krůčky se vydala po nové cestě za láskou.
Pro začátek by snad prospěl například pan Dante Alighieri,jehož soubor básní s názvem "To sladké jméno Beatrice" vyšel před třemi lety.V knihovnách se tuším také vyskytuje. Jeho záměrně nabízím, jakožto básníka 13.století,nikterak neovlivněného bídnými definicemi z minulosti a přítomnosti.Básníka čistého,oproštěného.
Do stavu této čistoty, do stavu počátku se musí přenést auorka a odtud kráčet cestičkami poezie.
Pavel Š.