Marika

BáseňZveřejněnáOhlasy
17.8.200023.6.2001
Prodavač10.6.2001 2
Zrození27.5.2001
Prvního dne po sobotě24.4.2001 1

17.8.2000

Hledám cestu úniků
v rozpuku léta - marně.

Slunce paří do vody,
aby páry vydechovala,
v závojích muších pavučin.

Vzdát se všeho.

A cítit jen drsný vzduch,
jež píchá do paží,
a slyšet zpěv ptáků,
narozených rosou,
a sirový blankyt vidět blednout...

Temné vody vyteplaly celou mou bytostí.
Cáry mraků šilhaly po probuzení -
bez úniku.

Napsat ohlas


PRODAVAČ

Pach ruky kouřem
cigaret ne trav
hořké pojení
s vůní
tyčinek dřev
santalových...

Prodáváš, cos nezasel.

Pylem kvet
sad důvěrností.

Prodavači!

Cos pochopil o životě?
Kuřáčku...

Číst ohlasy Napsat ohlas


ZROZENÍ

Tisíce blan červených zelenou krví
voňavých slámou a močí,
slepý cumlík tvrdlých chloupků

ona jen stahem bolestí vrkot

dech přemlčený nocí
únavných nohou,
přece jen lidských.

Přelepení spánkem jen sny utepané
tekutinou, jež vzdechy darovala
vdechy, po tolik dní.

Žízeň a pudy kolikrát?
Růž drápků plavajících od minuty
narozených první srk kyslíku
žebírka muších hrudníčků

tikot
srdíčka i toho nejmenšího,
váhalo stinnou branou
crkotem oplatit její srstící semknutost
povinnosti pudit.

A ráno vyschlých úst, mžukot očičech,
zavíčkovaných dosud iluzí
mohutnosti tajemství života.
A ráno piská jak cizokrajný pták,
když salutuje poslednímu slunci před monzunem.

Vážně.
Ona jen sténá
vědoucím chropotáním:
"Žer po nich výkaly!"

Napsat ohlas


Prvního dne po sobotě

Prvního dne po sobotě
si mi sedneš na klín,
budeš pít doušky mých tužeb.

Budeš kouřit lístky čaje
a smát se ďáblovým představám,
vtiskneš do mé kůže symboly     naší lásky.

Z omilostněných čar
z omilostněných par
obočí povstalo na obranu:
RRRačte vstoupit!

Bach dýchl na mne,
kostelní pach,
víru kadidel
zobrazil na kříži
podoby Boha netuš
jak dál žíti pro Tebe...

Číst ohlasy Napsat ohlas