Srpen 2005

Čas prázdnin a dovolených se právě přelomil do druhé půle. Redakční rada se usnesla, že srpnové číslo oficiálně nebude a proto zde tento měsíc nehledejte žádné nové příspěvky a aktuální informace. Jen já si dovolím využít takto vzniklého prostoru a zaplním místo, kde tradičně bývá úvodník, trochou informací "ze strojovny", neboť jsem ten, kdo má na starost technickou stránku Promlk.

Naši stálí čtenáři si jistě všimli změny vzhledu Promlk, která začala radikální úpravou loni na podzim, pokračuje nějakou drobností téměř v každém čísle a bude dokončena v září. Tato změna byla motivována hlavně zastaralostí technik použitých v původní variantě, stížnostmi na její špatnou přehlednost a problémy s tiskem. Přechod z rámců na kaskádové styly a dodržování standardů (x)html má pro nás několik dalších příjemných efektů. Jakákoliv další změna je o hodně jednodušší, v budoucnu nám umožní použít i alternativní styly, přípravu nových čísel je teď možné do velké míry automatizovat a v neposlední řadě na nás lépe reagují vyhledávače s Googlem v čele.

Přesto tady jedna nepříjemnost je. Kdo někdy zkusil vytvořit nějaké webové stránky a následně je testoval v různých prohlížečích, dá mi určitě za pravdu v tom, že dosáhnout stejného vzhledu alespoň v těch hlavních je velmi pracné. Musel jsem se tedy rozhodnout, pro který prohlížeč budu Promlky prvotně ladit a pro všechny ostatní se budu snažit pouze o čitelné zobrazení bez větších problémů. Moje volba padla na Mozillu a prohlížeče z ní odvozené. Důvodem je především rychlejší vývoj než u většinového MS Internet Exploreru a tím i větší podpora nových webových technologií a standardů a dostupnost prohlížeče i na newindowsovských platformách. Chci tedy ve shodě s tvůrci Mozilly a Firefoxu všem našim čtenářům, kteří to ještě neudělali, doporučit, aby tyto prohlížeče vyzkoušeli a díky tomu viděli Promlky tak, jak jsme je zamýšleli.

Pro tuhle chvíli je ale už dost reklamy ;-) - užijte příjemný zbytek prázdnin se spoutou zajímavých zážitků a za měsíc u nás zase nashledanou nad novým číslem s nějakým literárnějším úvodníkem.

Pavel

Červenec 2005

Už dlouho vím, co budu psát v tomto posledním předprázdninovém úvodníku. Toto vydání je vlastně dvojčíslem, protože většina z vás bude mít teď jiné, letní starosti a na Internet si vzpomenete zřídka. V září to bude rok od znovuoživení Promlk a pět let od jejich založení. Ještě dnes sami nevíme jak budou dál vypadat, v jaké sestavě a s jakými rubrikami vám je budeme v příštím školním roce přinášet. Doufáme ale, že zářijové číslo vyjde včas, ještě zajímavější a bez dosavadních chyb. Dál budeme shánět nové redaktory, občasné přispěvatele z krajů i nové texty. A právě o těch jsem vlastně chtěla psát. Texty, především pak básně, objevující se v Promlkách, se mi neshánějí právě snadno. Ne všechny z těch, které nám přijdou, jsou publikovatelné (a to jsem poměrně liberální potlačujíce často vlastní vkus). První roky činnosti jsme tento problém neměli, snad i proto, že jsme zařazovali vše, co přišlo. To už se nám dnes nezdá tak úplně rozumné. Rozvojem velké spousty publikačních webů nastal odliv příspěvků. Je samozřejmě jednodušší obejít redakční (v tomto případě můj) výběr a hned pověsit své texty na síť. Navíc možnost reakcí a diskuzí pod texty je lákavá. Nechceme, ani nemůžeme těmto webům konkurovat. Jen bychom rádi vybudovali takové medium, kde by vlastní prezentace mohla být směle zanesena do osobní publikační činnosti jak tomu bývá u papírových časopisů. Vím, že to záleží na celkové úrovni časopisu, vím, že to záleží i na návštěvnosti... Stále ještě máme chuť se rozvíjet a původního záměru vytvářet servis pro začínající autory jsme se rovněž nevzdali. Proto prozatím sama publikační weby navštěvuji, autory vyhledávám a oslovuji a setkávám se s ohlasem povětšinou kladným. Máte-li k mnou vybíraným textům připomínky, ráda přijmu tip na autora, který zajímá zrovna vás.

Přeji vám inspirativní léto a těším se na setkání v září.

Lucie Filipská

navzdory básníkům půjdeme domů - těšit se na jaro

Jan Těsnohlídek ml.

neplač---
budeš mít rampouchy na tvářích


nepřijde


víš---
to se lehko zabloudí
v kouření od pusy

( zadržování dechu
co nejdýl )

zima na podzim

ochotné

( cizí )
fráze
s důrazem na třetí dobu

těžké závěsy

broskvový čaj

vpuntíky
fblonďato

drolí se
slova-&
sváteční
přesvědčování se
o pohodě
vystěhuje rybníky

obrázky princezen budou
důmyslnější

jako první sníh

jako každý rok

scénáře pro tatínky jsou
vyprodané&

básníci tvarují lásku
bez předlohy
---ze zvyku

Červen 2005

Do třetiny skleničky nalévám karamelově zabarvenou tekutinu. Ano, fernet je to, co jistě vzchopí moji ochablou snahu napsat červnový úvodník. Ještě trochu toniku a tvůrčí klíč je připraven. Na jazyku chutná dobře, mám své dny, cítím se jako chlap. Příjemné, až na skutečnost, že už dvacet minut jen tak sedím, v ruce obracím skleničku s pitím, dívám se před sebe do nikam a s jistotou se blížím k okamžiku, kdy naplním skleničku podruhé. Zatraceně, ten červen mi dává zabrat víc než kdy jindy, v hlavě se mi míhají témata jak svatí na orloji. Ty jo, vždyť jsme mistři světa v hokeji (neblázni, tohle je literární měsíčník). Ok, tak to vypustím i Šmicerovo galapředstavení ve finále Ligy mistrů (správně to chápeš, dolej si potřetí skleničku a upni se na něco ryze červnového). Červen, holky jsou míň oblečený (že by náznak romantiky?) a já se o dost víc potím (tohle je až moc syrovej realismus). Ne, napíšu tohle: Vážení a milí čtenáři, je červen, měsíc, kdy se všechno schyluje k letnímu nicnedělání, takže se dohání spousta věcí, taková spousta, že se do úvodníku nevejdou. Takže všem vřele doporučuji, nalijte si, tak jako já, čtvrtou skleničku čehosi a na okamžik se v tom shonu „škyt“ zastavte v Promlkách na pár vět. Howgh.

Luděk Palek

Času dlaků děcka

Filip Naum

Všude je zhasnuto
odkráglovány minuty přidušeny
nečtou noviny drženy pěkně zpět

Tak krásně je do židlí vsadili
do temných kobek útulných až hrůza
zkapalněla a jejich přerývavý dech

Sípání v temnu drsu v drhnutí dlah
kde kost s kostí soupeří o místo
kde vlkodlaků přízeň, jež se hloupě nosí
zůstávají přání nevyslyšena

Kde hlínou obalena prosí trpí sluší
jim očka propíchnuta tou jehlou denní
všech barev mdlobných a vůni zvratků ostych

Tam jsou držena
ta času dlaků děcka

Květen 2005

Ráno, už před šestou, mě vzbudil ptačí křik. Myslím opravdu křik, ne jemný melodický zpěv. Tenhle pernatec se rozhodl, že přeřve veškerou konkurenci, a konkurence mu to zdatně oplácela. Na mě, nevinou oběť která mohla spát ještě o hodinu déle, se nikdo neohlížel. Co mi ale zbývalo jiného než vstát. Protože jsem měla o hodinu víc času, šla jsem se na ty křiklouny podívat. Jeden načepýřený fešák seděl na větvičce hrušně a předstíral, že si ani trochu nevšímá samičky, která o patro níž zkoumala budku. O kousek dál několik jeho kolegů houpalo větvemi a zpívalo, co jim síly stačily. A já začala být ráda, že mě vzbudili. Že to, co mě uvítalo do nového dne, nebyl místo nich protivný zvuk budíku. Koneckonců, je jaro - máj, jeden z nejkrásnějších (ne-li úplně nejkrásnější) měsíců v roce. Doufám, že si to všichni stačíme včas uvědomit a přeladíme obličeje do jarních úsměvů.

Lucka Kučerová

Civil war

Erika Šídová

koupím si
vodní dýmku
zavřu se v pokoji
položím se na svou
/ne/manželskou postel
a zdi pokryju kouřem
aby už neslyšely
jak v noci
vzdychám
nejistotou

všechno to
vede kamsi
za sedmero řek
hor
kanálů
postelí

nechávám se vést
v tichu
prořezaná

do hloubky

Duben 2005

Dlouho jsem přemýšlela, o čem by asi měl dubnový úvodník být. Samozřejmě jsem přišla na to, že si téměř vždy (nebo alespoň velmi často) čtete na začátku měsíce na našem serveru o počasí. Píšeme, jak je příjemné, či vlezlé, jak nás už nebaví nebo naopak inspiruje. A není to trapné? Alibistické? Vždyť jsme přeci redaktoři, měli bychom umět napsat o čemkoli. O událostech, které nás ovlivňují, o příhodách, které za to prostě stojí nebo prozaičtěji prostě o naší práci. To všechno je pravda. Ale řekněte mi, opravdu chcete vždy prvního číst to, co v novinách okecávají už celý měsíc? Já osobně bych odpověděla ne. Proč také? A upřímně řečeno, fungujeme teď ještě krátce na to, abychom se odvážili ventilovat zde své životy. A tak se dostávám zpět k tématu. K počasí. Došla jsem k závěru, že není nic špatného na tom, když první řádky Promlk zaplníme již zmíněným problémem. Sama za sebe musím říct, že počasí je jednou z prvních věcí, která mě po brzkém probuzení zajímá. Určí mé rozpoložení na daný den, to dobré mi dodá energii a to ošklivé mi ji zase vysaje. Je to vlastně takový kolotoč, který už téměř všichni považujeme za samozřejmost. Pravda ale je, že všechny naše odvedené výkony závisí právě na aktuální sluneční intenzitě, a tak by nás mělo více, či méně zajímat. Co si budeme povídat, navíc je počasí univerzálním tématem při konverzaci s kýmkoli. A tak i my, ba třeba trochu alibisticky, rádi hovoříme a píšeme o počasí. Ale možná právě proto, abyste vy, čtenáři lépe pochopili, proč je dané číslo našeho časopisu právě takové, či makové. Jednou se povede lépe, jednou je kvalita horší a chybí spousta maličkostí. I my jsme však lidé.

A tak na závěr, malá předpověď na duben: bude polojasno až jasno, nejvyšší denní teploty dozajista ucítíte v rubrice Servis (opět), kde vás čeká recenze na časopis Host; v noci bude příjemně, zastavte se v rubrice rozhovory, kde na sebe něco prozradí Zora Šimůnková; místy můžete čekat svěží beatnický vítr Jacka Kerouaca; a co se biopředpovědi týká bude se pohybovat mezi stupni jedna až dva, tedy převážně mírná zátěž, kterou zajistí Tomáš Toula svou poezií, která zahřeje a potěší. Předpověď je velmi příjemná, ale přece jen, nenechte se ošálit a pořádně se oblékejte. Přeci jen je ještě duben ...

Erika Šídová

***

Tomáš Toula

Mé dětství
byl dům s okny na jih
která nikdo nezavíral
Kvetly v nich muškáty
a mucholapky
Hned pod okny začínal svět
chvíli před objevením
a tu a tam zdvižený prst
mohl být stejně dobře varováním
jako přísahou
kolem nichž se dalo projít
pouze po špičkách
Vzpomínám si na to poledne
Nejprve popadaly
květináče
jeden po druhém
Pak na křídlech
usvědčujících světlo z přetvářky
vzlétla jedna z mucholapek
a zamotala se mi do vlasů
jako nepodařená svatozář
Oslepené slunce si zakrylo tvář
a v tichu, které zbylo po ptačím zpěvu
zahřmělo jako nikdy předtím

Den nato mě ostříhali
a už jsem to nikdy nebyl já

Březen 2005

Je zase ten čas mezi mrazem a táním, blíž k jaru, ale ještě nadohled novoročního bilancování. Poslední roky jakoby se běh věcí zrychloval a katastrofy přírodní se prolínají s těmi lidskými. Bližší jsou smrti fiktivní než autentické. Ale mráz neomylně dřív nebo později poleví a bude se kvést, zrát a sklízet. Jakoby bylo jedno, kolik lidí spláchla vlna tsunami, jakoby bylo jedno, kolik jich spláchne ta příští.

Možná je pro uklidnění mysli cestou sdělovat a sdílet.

V tomto čísle s námi sdílí své texty hned dvě autorky: básně Petra Nachtmanová a haiku, ty drobné inspirace orientem, Iva Czyžová. Obě mají dar prožité reflektovat slovem, i když každá trochu jinak.

Přeji vám příjemné vplutí do jara.

Lucie Filipská

Pustnu v krajině

Petra Nachtmanová

kde bohatství dobře zažívá

Skrze rozkousané rty, pustnu v krajině
Zahalena mlhou na malé řece Kamenice
V prstech tisknu plačící orchideje v jehličí
a křičím pro zbylé málo, utažené v bodavém zajetí

Nezdálo se mi neštěstím
být bahnem pro nejhezčí jarní violky
s přesličkami - pradávnými posly symetrie, v zádech
Nezdálo se mi krásnou hudební skladbou
pár akordů vytetovaných v kůře stromu...

Jen sny se mi zdály
to rozmarné mávání mokrými křídly nad soutěskou,
kdy padám v poklidném rozvíření do mokřin

V létě sen protáhl na ránem ruce
Pustil pro poznání umrtvené květy do peřejí
a uháněl.... divoce se točil...

Nezdála jsem se
ONA VÍ!
Řeka bohatství prožívá a mně dech se tají
slunečným pohledem za obzory

Únor 2005

200502

Pomalu se stmívá, a to ještě není ani půl šesté večer. Po jarním počasí, které mou teplomilnou dušičku na začátku zimy nesmírně těšilo, přišel šok. Mrzne. I když nerada, musím připustit, že letos asi přeci jen zima bude. Jenže co s ní?

Kdosi mi kdysi řekl, že je třeba prožívat i to zlé, studené, abychom si pak o to více vážili tepla a světla. Na druhou stranu... Chlad převezu jednoduše tím, že se schovám uvnitř. Dlouhé večery se dají báječně využít - můžeme si povídat, něco tvořit, hrát a zpívat, nebo třeba psát. Dobrá, připouštím, nemůžeme se úplně vyhnout zimě, když konečně přišla. Každý se s ní popereme po svém. Někteří radostně vyrazí lyžovat, sáňkovat, stavět sněhuláky a koulovat se... Tedy vyrazili by, kdyby byl sníh. Ale co, k bruslení stačí led. A když není led? Tak - co třeba kolečkové brusle?

Zima, jakkoliv záludné roční období to je, může být tou nejhezčí roční dobou - stačí chtít. Za redakci Promlk slibuji, že budeme opravdu moc chtít, a tak se nám doufám budou dařit stále hezčí nová čísla. Ať se na vás zima usmívá.

Lucka Kučerová

Do pustin

Ivo Fencl

(Láska k jehňatům)

Měsíční úplněk je žlutá maska...

třeba mě miluje jemně a sladce
třeba mě miluje, ach, co já vím,
třeba mě miluje a ve mně chlapce,
třeba se ještě dnes nerozpustím.
Možná mě má ráda, sladce a jehně
možná má k obědu, to dopustím
možná mě má ráda jen jako jehněd
možná se napase - a do pustin

pustá a temná je k jehňatům láska...

Leden 2005

Já vím, že je to ohrané téma, ale když on je leden,a to se prostě s předsevzetími, ať chcete nebo ne, dostanete do kontaktu. Například můj bratr si slíbil, jistě v dozvuku čerstvých zkušeností, již na Štědrý den, že nepožije alkoholu. Což jedni považovali, vzhledem k blížícímu se silvestrovskému povelu za hrdinství, druzí za bláznovství a za jeho zády si ťukali na čelo, aby si o několik dnů později odpřísáhli, že nebudou kouřit, či že sníží tělesnou váhu, aby zvýšili tu společenskou. Tohle jsou skuteční blázni, protože délka novoročních slibů tohoto typu má jepičí život. Chybí opravdová motivace, jako to bylo v případě kocoviny mého bratra. Právě proto, a možná budete zklamáni, se dnes od Promlk žádného zásadního předsevzetí nedočkáte, tuhle sílu totiž mají především čtenáři se svými ohlasy a připomínkami. Do nového roku Vám přejeme hodně zdraví, úspěchů a příjemných chvil s internetovým literárním časopisem Promlky.

Luděk Palek

Zimní

Vojtěch Němec

Topoly falické symboly
Rybník led s balvany
Promočený rybář kolo v
Hladině.
Krev mráz slunce
Sekera u průřezu
Smrtící ticho
a břehy...

Prosinec 2004

Máme tu poslední měsíc v roce. Prosinec. Často bývá obdobím jakéhosi bilancování. O svátcích či o Silvestru si mnozí z nás zavzpomínají na své zážitky a činy právě finišujícího roku. Proč? Člověk je bytostí pochybující, a tak má čas od času zapotřebí shrnout vše, v čem chyboval nebo kde naopak zazářil. Důležité je to nejen pro jeho svědomí, ale také pro jeho budoucnost. Ze svých chyb se může poučit a napříště se jich vyvarovat a své úspěchy by měl i nadále následovat.

Ani my, redaktoři Promlk, nejsme výjimkou. Není snadné zde vynést rozsudek o naší práci. Nikdo z nás není opravdovým novinářem, a tak se psaním článků a sestavováním rubrik věnujeme po večerech, v duchu děkujeme moderní technice za to, že můžeme být stále v kontaktu a vše doladit, aniž bychom se viděli. Obnovení Promlk bylo záležitostí předvídatelnou, avšak já sama jej vidím jako velice spontánní. Byli jsme jím nadšeni a do debat na téma "jak to všechno bude" jsme se vrhli po hlavě. Byli bychom proto rádi, kdyby se to odráželo i v naší práci a druhotně i na vás, našich čtenářích. Z novorozeněte se stalo batole, a tak si dovolím říci, že naše aktuální pozice nasvědčuje bezproblémovému začátku v novém roce.

Za celou redakci přeje i vám co nejpříjemnější bilancování

Erika Šídová

Jak znějí džbány...

Eva Fišerová

Dnes jsem
zase vstala
už za svítání

Přitiskla se
ke zdi
a pozorovala
na tržišti
hrnčíře

- jak se jim džbány
v rukou otáčejí
dostávají tvar
Až k dokonalosti -

Schovávala jsem
oči      i tvář
když se podívali
náhodou
mým směrem

A odešla jsem
až když se začalo stmívat
a uličky zhoustly
zpěvem

i těmi ženami
Protože...
nohy snad chtěly
tancovat
ale každý krok
zněl již předem

útěkem

Listopad 2004

Sotva jsme stačili doladit říjnové číslo Promlk a už je tu listopad. Měsíc zrajících jablek a hrušek, vybarvujícího se listí a mrazivých větrných dnů, vhodných k pouštění draků. Promlky mají s tímto měsícem cosi společného. Zrát budou jistě ještě dlouho, ale již se začínají pomalu vybarvovat obsahově a svým zaměřením a mnohým redaktorům jistě běhá mráz po zádech, když šéfredaktorka Lucka dělá vítr okolo nedodržování uzávěrky a kolem článků, které jsou na draka. Snad se ale přeze všechno nakonec podařilo sestavit toto číslo k její a hlavně Vaší spokojenosti. Pokud je něco, co Vám v našem časopise chybí nebo co bychom měli změnit, napište nám. Budeme rádi za jakýkoliv ohlas. Také znovu připomínám, že hledáme další redaktory. Může se jednat i o občasné přispěvatele, kteří by nás například informovali o akcích chystaných v jejich regionu.

Co konkrétně nové číslo přináší? Básně Davida Horkého a Antonína Doláka, upoutávky na dva „papírové“ časopisy a informace o několika literárních kavárnách nebo monografii K. H. Máchy a stručný obsah jeho díla Máj. Ve fóru se můžete vyjádřit k úvaze Lucky Kučerové o internetovém publikování a nově je možno vytisknout si Promlky ze stáhnutelné pdf verze.

Přeji vám příjemné listopadové čtení.

Jan Chlumský

...

David Horký

na špičce nože
moucha
křídla
proražená
pavoučí sítí
pavouk pod botou
zuby
cigarety
„ach miláčku něco tu je ...“

Říjen 2004

Valtice

Rozhodli jsme se po nějakém čase opět obnovit chod internetového měsíčníku Promlky. Povedlo se nám sestavit redakci a s ní i toto první číslo. Nové redaktory a přispěvatele, kteří by nám při sestavování časopisu pomohli však stále hledáme. Zájemci nechť se mi ozvou na e-mail, který naleznou pod odkazem Redakce. Zde také najdou seznam ostatních redaktorů, jejich e-maily a názvy rubrik, které spravují. Příspěvky pak můžete posílat přímo jim popřípadě mě a já se o doručení do správného počítače postarám. Vítáme samozřejmě nadále i umělecké texty, kterých budeme uveřejňovat do budoucna méně než tomu bylo dříve, ale budeme se je snažit podrobit přísnějšímu výběru, což bude jistě ku prospěchu jak čtenářům, tak i autorům.

První obnovené číslo vám přinese mimo jiné rozhovor Lucky Kučerové se zakladatelkou literární kavárny Měsíc ve dne v Českých Budějovicích Eliškou Štěpánovou, Oko Honzy Chlumského o koncertu Karla Plíhala, texty Mileny Písačkové a Pavla Časara.

Doufáme, že "nové" Promlky se vám budou dobře číst a doporučíte je dále. Za redakci

Lucie Filipská

Za šera

Milena Písačková

V zoraném poli
je za soumraku moře
meze jsou břehy
a brázdy vlnami

Jen místo soli
tu voní do tmy hlína
a místo racků
je slyšet skřivany

O Promlkách a budoucnosti (březen 2003)

Krumlov - zámek

Nerada bych, aby mé další řádky vyzněly rozzlobeně. Není na koho se zlobit a síru mohu dštít jen do vlastních řad. Promlky uvízly na mělčině a na nás z redakce nyní je, abychom je opět vyvedli na širé moře. Když se nám loni na jaře narodil syn Vojta bylo málo času i vůle pokračovat v dobře započatém díle. Cítíme se ale nyní ochuzeni o internetové setkávání s literaturou resp. kulturou. Budeme proto dále pokračovat ve vedení tohoto časopisu. Zrušíme ovšem měsíční aktualizace, které stejně nedodržujeme a staly se nám nepříjemným břemenem. Dále budeme uveřejňovat texty nám zaslané a vůbec vše jako dřív. Na místo úvodníku budeme zařazovat námi vybranou (nám milou) báseň. Zrovna to by mohla být motivace k zasílání nových textů, které nám teď nechodí téměř žádné. Další rubriky se budou aktualizovat podle toho, co nás zrovna zajímá a oslovuje. Píši to tady především z důvodu naprostého nezájmu lidí s námi jakkoliv blíže spolupracovat. Pokud se nám už někdo nabídne skončí to na první vzájemné výměně e-mailů, znovu se již neozve. Návštěvnost máme dodnes poměrně slušnou, ale komunikace mezi čtenáři a námi neprobíhá a tudíž nevíme co byste rádi na těchto stránkách četli vy. Nadále zkrátka hodláme toto místo spravovat tak, aby to bavilo především nás. Zatím zde nechceme vytvářet své osobní stránky a proto budeme čekat jak se situace dále vytříbí. Samozřejmě nadále vítáme jak texty, tak připomínky a během půlroku chystáme poměrně významné změny, které ulehčí práci nám a vám umožní možnost rychlé reakce a vzájemné komunikace. To je, zdá se, to, co je s nadšením oslavováno na jiných lit. serverech typu Písmák a spol.

Doufám, že tyto změny budou vést k jen k lepšímu a neodradí vás od Promlk natrvalo. Cítíme s jarem potřebu jakéhosi přerodu a i když je toto zatím změna jen kosmetická, možná nám pomůže, navázat na to dobré, co se nám povedlo za ty dva roky vybudovat.

Lucie Filipská

Únor

Český Krumlov

Za poslední dva měsíce mi přišlo opravdu velmi málo příspěvků. Stále mi chodí některé bez jména pod kterým si je přejete zveřejnit a jiné bez diakritiky. Pokud vám doopravdy nejde odeslat text s čárkami a háčky, pošlete mi jej jako přílohu ve Wordu. Představa, co času bych trávila opravou třístránkového textu mě děsí a vkládat takové dílko bez úpravy do literárního časopisu vážně nejde. Děkuji za pochopení.

Chtěla bych vás rovněž upozornit na zajímavý literární počin. Již několik týdnů běží na stránkách Vendryňského poetického magazínu literární noviny Welenoviny, které jsou zatím pravidelně aktualizovány.

Další zajímavou internetovou literární událostí je antologie poezie 20.století s názvem Vrh křídel. Rozhodně stojí za to si ji pročíst.

Lucie Filipská

Listopad

Třeboň - náměstí

Dne 16.11.2002 se koná na různých místech naší republiky Den poezie Slaví se právě v den narození básníka K.H. Máchy (1810-1836) a to od roku 1999.
Přinášíme vám dvě pozvánky na tuto akci:
Plzeň: 14.11. - 16.11.2002 Kulturní kavárna Jabloň, sdružení Johan a Alliance francaise zvou na pořad Plzeňský poetický piknik aneb Nakupte si na víkend...
Další poetické akce a happeningy se budou konat v plzeňských ulicích, na Moving station (v dříve opuštěné nádražní budově Plzeň - Jižní předměstí) a v komerčních prostorách města Plzně.
Praha: V rámci Dne poezie 16.11.2002 se v poetické kavárně Obratník ul. Jinřicha Plachty v Praze - Smíchově koná Literární maraton. Záčatek je v 10 hod ráno a konec ve 22 hod večer.
Vznikne zde prostor nejen pro poezii, ale pro divadlo, pro hudbu i pro výtvarníky. Program je v tuto chvíli bohužel již plný.

Máte-li informace o dalších podobných akcích nebo později reportáže z nich rádi je zveřejníme.

Lucie Filipská

Říjen

Vyšší Brod za vodou

Musím se vám k něčemu přiznat. Chystala jsem se vypotit již zářijový úvodník, ale jak nepsat o povodních. A jak o nich psát. Nyní, po více jak měsíci, mi jistě odpustíte, že se vyhnu tématu, které vám již jistě ježí chlupy v zátylku.

Jelikož jsme po čtyřech měsících již "zkušení" rodiče, snažíme se nyní oprášit naše starší, dvouleté, pohříchu zanedbané děťátko. Je to tak, v září, nepozorovaně uplynuly dva roky od založení Promlk. Dva roky, z nichž alespoň dvě třetiny stály za to. Nyní uvažujeme jak dál neboť se obtížně navazuje. Rozhodně chceme udržet servis pro začínající autory, proto se opět rozjíždí rubriky Literární soutěže a Časopisy. Zveřejňování vašich textů bude rovněž pokračovat v nezměněné podobě a ráda bych opět začala dělat rozhovory s autory a Monografie. Držte mi palce a pokud máte jakékoliv příspěvky, sem s nimi.

Chodí mi od vás ještě stále příspěvky a já je samozřejmě všechny čtu, jen nestíhám hned každému odpovědět tak jako dřív, ale budu se snažit. Jen ke každému zaslanému textu prosím zřetelně uveďte jméno, pod kterým si jej přejete uveřejnit. Pokud se vaše příspěvky ještě v Promlkách neobjevily, může to být i tím, že s vámi musím nejprve e-mailově dořešit právě tento problém.

Děkujeme upřímně za vaši přízeň a vzhůru do práce!

Lucie Filipská

Červen

Lysá - kostel

Vážení přátelé,

nezemřeli jsme, jak by se mohlo podle dlouhé odmlky zdát, jen se lecos v našich životech změnilo. 17. května se nám narodil syn Vojtěch a protože všechny začátky jsou těžké, času je teď velmi málo. Během několika týdnů se situace snad zlepší a pak bychom se opět rádi věnovali Promlkám pravidelně. Zatím se alespoň pokusíme zveřejnit došlé příspěvky (od nejstarších k novějším), ohlasy a vyřídit korespondenci. Navršilo se nám toho tu opravdu mnoho a proto Vás prosíme o trpělivost. Doufám, že se nám povede opět získat Vaši přízeň. Texty i ostatní příspěvky zasílejte dále na adresu Promlk.
Na další společné literární zážitky se těší

Lucie Filipská

Únor

Kutná Hora

Únor je indiánským měsícem hladu, podle Lesních novin Vitalije Biankiho "měsíc vydrž až do jara", a pro mne je od doby, kdy jsme přestali zdobit okna k výročí událostí na balkónu paláce Kinských, též měsícem krátké paměti.

Není mým úkolem připomínat těm, jejichž důchod se někdy podobá nástupnímu platu lékaře, a jsou proto nuceni objíždět často celé město, aby sehnali toaletní papír o korunu levnější, že byly doby, kdy řadu týdnů nebyl vůbec žádný toaletní papír. V literárním časopise se naopak sluší připomenout, že nebylo vůbec samozřejmostí vydávat jakýkoliv, dokonce ani nevinný školní časopis.

Považte: Počítačovou fotosazbu mají jen velké tiskárny a i ty malé si mohou dovolit až náklad od tisíce kusů nahoru. Takže vzít rozmnožovací blánu (která smrdí), vymotat pásku z psacího stroje, předatlovat text, každý překlep složitě opravovat lakem (který smrdí) a pak sehnat cyklostyl (který smrdí). Nejspíše někde na OV SSM, kam vás jako svazáka pustí, ale přesto po očku koukají, jestli netisknete protisocialistické pamflety.

Je libo obrázek? Můžete vzít opět rozmnožovací blánu a za pomoci mohutného klení a zubatého kolečka tvořit neuvěřitelný paskvil. Nebo překreslit na pauzák tuší a obdržet paskvil růžový, máte-li tatínka někde blízko u technických výkresů, anebo, máte-li maminku dost vysoko někde, kde mají ďábelskou předpotopní kopírku (která smrdí), můžete obdržet paskvil modrofialový (který smrdí). Podobné stroje jsou však ostře sledované, aby jimi chartisti a jiné živly nemohly ohrožovat blahobyt lidu v naší zemi. V armádě, záštitě míru, se dokonce před svátky vyjímají válce z psacích strojů a zamykají do trezoru...

A tak mi dovolte v únoru vyjádřit obdiv výrobcům všech samizdatů a vám všem popřát ukojení tvůrčího hladu.

Váš E.K.

Leden

Malá strana

Zhubnout pět kilo, provolat míň peněz nebo jít k zubaři, to jsou podle tvůrců reklam pravděpodobně oblíbená novoroční předsevzetí. Žádná podobná si nedávám, protože se už dobře znám. Před několika, bohužel už několika mnoha lety, jsem si dával předsevzetí jako lovit bobříky, žít modrým životem a psát si deník. Nejzazším datem, ke kterému jsem se kdy propracoval, byl osmnáctý leden. Zato jsem dbal, aby deník byl začat v honosné vázané knize s nelinkovaným papírem a tvrdými deskami formátu A5, jaká byla tehdy k mání za hříšných šestnáct korun v papírnictví.

Takových knih jsem vlastnil několik. Řada z nich měla vyřezané první listy, to když jsem se rozhodl namísto poutavé beletrie zaznamenávat své sportovní výkony nebo namísto tvorby filmového scénáře překleslit nedostupný Zálesácký zápisník, který byl neprodejným reklamním předmětem spořitelny. Jednalo se zřejmě o projev rodové zátěže, protože můj tatínek vlastnil obdobný načatý sešit s rozepsaným rodokapsem a vodovkovými ilustracemi. Naštěstí pro světovou literaturu i domácí kinematografii skončila všechna tato díla v zapomenutí, obdobně jako deníky, v nichž vždy nejpropracovaněnjším záznamem byl popis novoročního pochodu. Toho jsem se účastnil pravidelně jako člen turistického oddílu, kam mě šoupli zoufalí rodiče v přesvědčení, že takové nemehlo jako já nedokáže svoji zlobicí energii odbourávat žádným náročnějším sportem.

V tomto oddílu jsem vyrostl a časem se ujal i tvorby vývěsky. Vzhledem k mé shora uvedené vytrvalosti a houževnatosti byla nástěnka tu a tam pravidelně obměňována, většinou však zaplněna zajímavým sice, leč žloutnoucím obsahem. Konečným vysvobozením mi bylo teprve vyústění ve Švýcarsku snad bizarní, v Čechách však příznačné, totiž že nám vývěsní skříňku kdosi ukradl.

Přispívat pravidelně měsíc co měsíc na internetové stránky se nebezpečně podobá tvorbě nástěnky, jen s tím rozdílem, že web je nemilosrdněji ostře sledován. Lucka měla pocit, že se z jejího úvodníku pod tíhou každodenních starostí stává spíš editorial, i požádala mě, zda bych nenapsal něco odlehčeného. Bohužel, už jsem na to kývl. Teď mi zbývá si jenom vroucně přát, abych se u Pavla nemusel záhy vyučit hackerem a nebyl samou hanbou nucen ukrást tuto vývěsní skříňku.

S přáním nemrznoucích prstů v lednu Váš E.K.

Listopad

Lednice přes vodu

Nejprve jsem si chtěla popravdě stěžovat, že máme málo spolupracovníků, že to nestíháme a tak dále a tak dále. Vím ale, že by mi to bylo málo platné a tak jsem záměr změnila. Jen snad upozornění, že do redakce byla přijata Erika Šídová, která jediná posílá jak reportáže, tak i recenze a další příspěvky. Její mail naleznete v rubrice Redakce.

A nyní k tématu. Zjistila jsem s hrůzou při letošním udělování letošních Nobelových cen za literaturu, že jsem od laureáta nejen nic nečetla, ale ani jej popravdě neznám. Rozhodla jsem se o něm sehnat nějaké informace, protože myslím, že jste na tom mnozí podobně. Jelikož dvě jeho knihy vyšly i v češtině, možná vás názvy budou zajímat, abyste si doplnili vzdělání.

Nobelova cena za literaturu byla letos udělena Vidiadharu Surajprasadovi Naipaulovi. Narodil se roku 1932 v Trinidadu, je však britským občanem. Tento spisovatel kandidoval na cenu již několik let. Jeho monografii se již brzy rovněž připravím, ale je to mravenčí práce. V českém jazyce se nedá sehnat v podstatě nic, proto musím pátrat na anglických webech.
V. S. Naipaul je autorem četných románů, které se odehrávají především na jeho rodném Trinidadu. V češtině vyšly jeho romány Dům pro pana Biswase a V ohybu řeky. Zde naleznete odkazy na stránky související s tématem a spisovatelovu fotografii. Pokud jste nějaké Naipaulovo dílo četli, uvítáme jeho recenzi.

Inspirativní listopad přeje

Lucie Filipská

Říjen

Můj milý čtenáři,

Inter arma silent Musae...
Nejprve opět omluva za zpoždění čísla, tentokráte dané především mou chřipkou. A dále malá změna. Začalo nám chodit poměrně velké množství básní (próza stále zaostává) a proto z nich musíme začít přece jen vybírat jen několik do Novinek. Původní myšlenka Promlk však byla dát možnost každému a proto žádné texty nezavrhujeme a umístíme je do rubriky Básně. Snad se na mě nebudeš pro výběr moc hněvat, budu se snažit vybírat to nejlepší, ale i tak je možné, že se mi to vésti nebude. Ber to tedy spíše jako mé osobní stanovisko (no někdo to udělat musí) a ne jako obecné kriterium kvality. Nikde není řečeno, že básně každého z přispěvatelů se časem v Novinkách neobjeví.

Stále sháníme nadšence pro redakční práci. Pokud Ti vadí, že Promlky poslední dobou ustrnuly, budeme rádi, pomůžeš-li nám je trochu rozhýbat...dochází nám někdy síly a odezva od Tebe veškerá žádná. Tak přežij ve zdraví tuhle divnou dobu a chtělo by se říct: Nashledanou v lepších časech...

Inspirativní říjen

Lucie Filipská

Září

Můj milý čtenáři,

chystáme pro Tebe nějaké změny, ale jelikož nám poněkud chybí technická podpora, musíš být trpělivý.
Tak je nám právě rok! Pokud si projdeš některé staré příspěvky, můžeš posoudit, jestli se Promlky vyvíjejí a nebo ne. případné postřehy nám prosím zašli. Pro ty, co mají rádi čísla, jsme do rubriky Redakce připravili krátkou statistiku.
Rozhodli jsme se přepracovat rubriku Servis. Jelikož je velmi časově náročné vyhledávat termíny a místa konání akcí, zveřejníme jen to, co nám pošleš.
V tomto čísle naleznete Monografii Ivana Diviše, Výročník na září, článek v Oku o výstavě Deset století architektury a Rozhovor s Erikou Šídovou. V pravidelných intervalech se budou rovněž objevovat nové básně a čerstvá Haiku.
Nadále čekáme na Tvé příspěvky do jakékoliv z rubrik.

Inspirativní září

Lucie Filipská

Srpen

Ofce

Tak tohle, můj oblíbený čtenáři, je vlastně takový předúvodník. Totiž chybí zde srpnový úvodník, ale již by byl tak pozdní, že by se více klonil k září. Ty mě však znáš a proto mi to projde jen s mírným pokáráním.
Zářijové číslo mám už téměř hotové a proto Ti jej, můj oblíbený čtenáři, mohu již dnes slíbit k včasnému dodání. Umístili jsme na tyto stránky alespoň tu zanedbanou Monografii červencovou a srpnovou + výročníky těchto dvou měsíců. Když se podíváš do Fóra, pozorný čtenáři, nalezneš v něm článek o překladech, který je tak zajímavý a zábavný, že jen volá po Tvém zamyšlení a reakci. Také Rozhovor přibyl, tentokráte s Honzou Říhou a v Oku je několik nových článků - i odkaz na první fotky z naší redakční akce a krátké povídání o ní.
Jediné, co jsem přes prázdniny tak docela nezanedbala, jsou Novinky. Znamená to, že si můžeš, poeziimilovný čtenáři, dát další dávku - básní.
Přes léto jsi, kulturní čtenáři, jistě navštívil nejeden festival, nejednu letní školu či dílnu. Promlky jen čekají na Tvé reportáže, glosy a fotografie z těchto akcí.
Děkuji Ti, můj čtenáři, za podporu v mém snažení. Připoj se i Ty do našeho tvůrčího týmu - kontakt najdeš v rubrice Redakce.

Krásný literárně plodný zbytek srpna.

Lucie Filipská

Červenec

Dokopec

Mí milí,

léto a prázdniny nám odčerpaly čtenáře, přispěvatele i síly. Časopis bude fungovat i přes léto, ovšem plněn bude poněkud méně často. Červencové číslo (Monografie, Výročník, Rozhovor) objeví se tentokrát později, protože pořádáme výtvarně literární akci a tak trochu nestíháme. Tímto se vám za to omlouváme. Nové básnické příspěvky se budou nadále objevovat ve čtrnáctidenních intervalech. Sledujte informace pod Úvodníkem. V soupisu časopisů (rubrika Servis) si můžete přečíst něco o Welesu.
Prožívejte neklidné, inspirující léto.

Krásný literárně plodný červenec

Lucie Filipská

Červen

K hoře

Nahlížíme do léta - jaro vrcholí. Suší se sena po lukách a brzy začnou dozrávat i třešně.
Blíží se doba, která bude pravděpodobně chudá jak na čtenáře, tak na příspěvky. Dovolené a prázdniny nebudou asi sezení u Internetu příliš přát. Snad si naleznete alespoň chvilku Promlky přečíst a něco nám poslat. My budeme dál více méně pilně pracovat a informovat vás o tom, co se na poli literatury a kultury děje.

Ještě zpět ke květnu. Pěkné počasí, maturity a blížící se prázdniny se již znatelně projevily na poklesu příspěvků a především ohlasů. Přesto se nám přihlásili dva noví autoři. Oba publikují pod pseudonymem (František Lopata, Obalená topinka). Jinak musím rovněž pochválit našeho nejpilnějšího recenzenta Honzu Říhu, který nám posílá ohlasy zdůvodněné tudíž konstruktivní.
Naprostý nedostatek je reportáží z kulturních akcí. Že vy, mí milí, nikam nechodíte? No to se pak nedivte, že nemáte o čem psát (a to především pokud jde o umělecké útvary)! Pokud by se vám přece jen něco urodilo, slitujte se nad námi Promlkami a pošlete to.

Na září chystáme nějaké novinky, tak nám zachovejte přízeň ať spolu oslavíme to roční trvání Promlk.

Krásný literárně plodný červen

Lucie Filipská

Květen

Kupky ráno

Je v plném proudu sezóna květin a včel. I v lese a na louce dá se psát. I o vodě dá se psát a větru. Pište!

Dubnový úvodník přihodil se mi příliš dlouhý a tak se nebudu tentokráte rozepisovat, aby se to vyrovnalo. Jen krátké resumé. Oslovila jsem literární skupiny a žádné se mi neozvaly. Výzva platí dál, kdo má zájem, nechť si přečte dubnový úvodník v Archivu. Vyhlásili jsme Anketu o nejoblíbenější báseň Promlk a nikdo nehlasoval. Pokud se k jednomu příspěvku nesejde alespoň 5 hlasů do 1.10.2001, Anketu anulujeme a zkusíme to za rok znovu. Informace naleznete pod Úvodníkem za informacemi o novinkách.

A ještě drobná rada pro ty, kteří píšou, ale nečtou. Logicky vzato pokud nebudete sami číst ostatní autory, ostaní autoři nebudou číst vás. Nebudete-li si vy kupovat knihy debutujících spisovatelů, váš debut jednou zapadne. To platí i s ohlasy na texty a podobně. Tak tedy čtěte! Dále nám posílejte své články, básně povídky a informace o akcích tam u vás.
Krásný literárně plodný květen

Lucie Filipská

Duben

Kopec Julky

Zem rozmrzla, rozkvetly první, nesmělé útržky jara. Roztáli konečně i naši čtenáři - básníci a posílají k nám své verše. Tímto je chválím. Také ohlasy se nám scházejí a tady malé pokárání. Reakce typu: "je to pěkné" naše autory nikam nepostrčí, i když je jistě potěší. Proto znovu prosím o velmi kritické, i když konstruktivní, reakce na uvedené básně a povídky. Pokud se vám na nich něco nezdá, cokoliv, napište to. Promlky se snaží sehnat lektory - odborníky, kteří by nám byli nápomocni jakýmsi rozborem textů. Mohlo by nám to pomoct v dalším postupu.

Do prozaiků se zatím nenavážím hlavně z toho důvodu, že unás publikují teprve dva. Jiřího Bláhu jsem navíc sama oslovila, protože se mi jeho věci líbily. Pokuste se proto zasílat nám své povídky, úvahy, eseje, fejetony, novely nebo dokonce romány (ty bychom mohli zveřejňovat na pokračování).

Další výzva je směřována k literárním klubům a jiným kulturním sdružením. Pokud se budete ozývat v hojném počtu, můžeme vám pomoci překročit hranice regionu a sprostředkovat vám spolupráci s ostatními literárními skupinami. Také můžeme uveřejňovat upoutávky na vaše akce a publikovat vámi zaslané bulletiny, drobné časopisy apod. Můžete u nás také publikovat svou tvorbu pod hlavičkou vaší skupiny. Jste-li členem takové skupiny nebo o nějaké víte, ozvěte se nám pomocí formuláře nebo e-mailem.
Již několik měsíců spolupracujeme s táborskou literární dílnou Agý Agú Hú. Upoutávky na jejich akce najdete pravidelně v Servisu, reportáže z nich v Oku a texty některých členů v Básních a Próze. Před nedávnem se nám také ozval plzeňský Ason-klub. Jelikož zrovna slaví deset let od svého vzniku, chceme mu tímto pogratulovat. Jedná se o klub velmi aktivní. Jeho Informační bulletin můžete nyní najít jako přílohu Promlk. Je možno si jej i vytisknout. Se svolením Ason-klubu z něj čerpáme některé informace pro Promlky.

Do dubnového čísla jsme pro vás připravili první tři časopisy vrámci soupisu, který vám budeme pravidelně přinášet. Tak trochu to závisí i na vstřícnosti redakcí, která byla zatím velká. Hlavně proto si můžete přečíst o Reví Mítinku, Tvaru a Textech.. Naleznete zde krátký popis tiskoviny, stručný obsah a kontakt na redakci.

V rubrice Texty najdete nově i překlad krátkých bajek Franze Kafky, který pro nás vypracovala Markéta Benešová. I vy můžete zasílat své překlady, rádi je zveřejníme.

Každý měsíc vám také budeme přinášet rozhovor s jedním autorem Promlk.
Pod Úvodníkem za upoutávkami najdete vyhlášení Ankety o nejoblíbenější báseň Promlk.

Pokud máte nápad na novou rubriku nebo byste ji chtěli dokonce vést, napište nám. Sháníme stálé spolupracovníky a redaktory.

Krásný, literárně plodný duben

Lucie Filipská

Březen

Les

Březen je už jarní nadějí, i když uslzený a namrzlý, pokukuje zlatě.

Tak trochu jste mě zklamali, mí, jinak milí, kulturní surfaři. Je vás už dost, kdo navštěvujete Promlky pravidelně. Myslím, že alespoň polovina z vás si občas něco napíše. Poslat však část toho do Promlk to ne. A my se tolik snažíme sehnat nové autory či rovnou stálé spolupracovníky. Už slyším jak si brbláte, že to není vaše starost. Je i není. Jelikož jsme časopis amatérský, nemůžeme si dovolit plati honoráře. Jediné, co můžeme nabídnout, je místo na těchto stránkách a dále své čtenáře. Zkrátka pro sebe to neděláme. Ale dost už bylo kárání.

Nyní dvě zmínky o literárním čtrnáctideníku Tvar. Upozornění první: probíhá zde Kurz kreativního psaní. V každém čísle je otištěn krátký úryvek z básně našeho nebo zahraničního autora a vy jej máte kreativně dotvořit nebo alespoň poznat. Příspěvky se zasílají do redakce Tvaru. Upozornění druhé: podpora nezavedených autorů vzrostla. Je zde rubrika Iniciálky a ta se takovou tvorbou, ať už básnickou nebo prozaickou, zabývá a především ji otiskuje. Příspěvky opět do redakce Tvaru. Na obálku připsat Iniciálky a dovnitř něco o sobě.

A ještě jednou: polepšete se a něco pošlete i nám.

Krásný, literárně plodný březen.

Lucie Filipská

Únor

Tofani

V únoru je ještě beznadějně dlouho do jara. Cupitá mezi sněhem a táním, šklebí se zpoza stromů, doufáme-li, že už nezasněží.

Zjišťuji, že se toho u nás děje nemálo, alespoň pokud jde o kulturu. Velké množství festivalů a klubových pořadů je až zarážející. Zvláště když zjistíte, že se v nedalekém městě koná již 10.ročník čehosi, o čem jste neměli ani ponětí. Potom se může ovšem stát, že navštěvovanost není zrovna nejvyšší. A v čem je chyba? Samozřejmě v propagaci. Pokud se plakáty na divadelní festival objeví ten samý týden, kdy tento probíhá, nelze očekávat, že bude do posledního místa vyprodáno. Bydlíme-li v místě, kde se akce koná, lze svůj již dávno připravený program přeložit či zrušit. Chceme-li však pozvat své přátele z 200 km vzdáleného města, nastává problém. A to ani nemluvím o tom, že v sousedních velkých městech v okruhu 20 km se plakáty neobjeví vůbec. Je to snad nedostatek finančních prostředků? Když se však ani na Internetových stránkách města či pořádající organizace aktuální informace neobjevují bude to nejspíš vina organizátorů. A nám nezbývá než pátrat po akcích, které bychom vám mohli nabídnout v Servisu. Těžký je život literárního časopisu zvláště pokud je amatérský a tudíž o spolupráci s ním jeví zájem málokdo. Stále bychom uvítali spolupracovníky.
Krásný literárně plodný únor.

Lucie Filipská

Leden

Pod strom

Leden zvoní rampouchy a hází nám sníh za krk, zatímco my chodíme pro inspiraci k zamrzlým vodám a do hor.

Když jsme letos v září s Promlkami začínali, sama pro sebe jsem si slíbila, že politika nebude náplní těchto stránek. Viděli jsme však, co se děje kolem naší jediné sledovatelné televize a podporu redaktorům ČT jsme nakonec vyjádřili. Jelikož nejsme nijak zvlášť zvědavi na program vysílaný Bobo TV, 1. ledna 2001 se naše televize stěhovala na půdu. Dále pak nebudeme aktualizovat rubriku televize dokud nebudou vztahy kolem Čt definitivně vyjasněny. Většina autorů námi zde uváděných pořadů odmítla spolupráci s Bobo týmem, není tudíž důvod programem se dále zabývat. Bude-li to třeba, zveřejníme další odkazy na petice a texty související. Tanečky kolem ČT se, byť okrajově, kultury týkají, proto uvítáme vaše názory do rubriky Forum. A to i v případě, že se nebudou shodovat s těmi našimi. Dále zbývá jen veřejně demonstrovat svůj názor.

Nechť i v dalším roce žijeme kulturně a aktivně.
Pěkný literárně plodný leden!

Lucie Filipská

Prosinec

Cerekev

Prosinec voní jehličím a prosí o sníh. Než se zlomí tisíciletí, je čas na cukroví a vánoční punč. Na počátku nového Milenia bojuje dobro se zlem o nadvládu nad dalším tisícem let. Kam jsme přiklonili jazýček vah my?

Doma máme dva psy, které jednou prostě nikdo nechtěl. Máme šest koček se stejným osudem. Já toho víc udělat nemohu. Nenutím nikoho, aby jednal stejně. Je to nevděčné, drahé a komplikuje to život. Jen prosím, aby se každý choval kulturně, i když zrovna nečte báseň, neposlouchá hudbu. Kultura je především to, co žijeme a jak. V tuto chvíli, ale i po celý rok, život.

Často mluvívám s lidmi od ochrany zvířat. Ne s těmi, kteří demonstrují tam i onde, ale s těmi, co lezou do opuštěných domů přeřezat řetězy polomrtvým zvířatům, aby je odvezli k veterináři pro pomoc či k utracení. Jak bychom v sobě však měli najít soucit pro zvířata, když jej nemáme ani pro vlastní mláďata. Je jistě dobré posílat peníze na nejrůznější konta, lepší je však rozmyslet si včas chceme-li se opravdu starat o psa po celých deset patnáct let jeho života, chceme-li dobře vychovat své děti.

Na počátku nového Milenia bojuje dobro se zlem o nadvládu nad dalším tisícem let. Kam jsme přiklonili jazýček vah my?

Pěkný literárně plodný prosinec!

Lucie Filipská

Faustování 2000
(postřehy z divadelní přehlídky - rubrika Oko)

Nová rubrika - Perly
(Do této rubriky můžete zasílat veselé až trapné komerční texty, výňatky z tisku, ať už celostátního, regionálního, odborného apod.)

Listopad

Večerní sestup

Listopad nás z ulic žene do kaváren, hospůdek a ke knihám do vytopených knihoven. Divadelní a koncertní sezóna je v plném proudu. Právě proto mě mrzí, že nikdo nemá zájem pozvat přes Promlky na své oblíbené akce a to i přesto, že jsme to maximálně usnadnili. U každé kontaktní rubriky a v Redakci je formulář, pomocí něhož můžete reagovat okamžitě. Nikomu se však nechce nést na trh svou kůži v podobě básní, povídek nebo alespoň názorů na cokoliv, což, jak předpokládám, může každý. Tímto vás opět prosím, když už jste se pročetli až sem, abyste propluli i ostatními sekcemi a rozmysleli si, zdali nemáte přece jen světu co sdělit - nemáme zas tak mizernou návštěvnost. Začíná se připravovat prosincové číslo, které je významné nejen tím, že je vánoční, ale i tím, že se nám láme tisíciletí. Máte tedy možnost vyjádřit se k tomuto tématu jakýmkoliv prostředkem. I přírůstkem do redakce by časopis jistě jen získal.

Listopadová Monografie se nese ve znamení Konstantina Biebla a i v dalších rubričkách najdete nové články, básně, informace. Staré Úvodníky, Monografie a Výročníky naleznete v Archivu.
Snažme se!
Literárně plodný listopad!

Lucie Filipská

Nová rubrika - Perly
(Do této rubriky můžete zasílat veselé až trapné komerční texty, výňatky z tisku, ať už celostátního, regionálního, odborného apod.)

Do muzea v Písku na ryby
(navštívili jsme Prácheňské muzeum v Písku - rubrika Oko)

Šikovně Tvarovaný almanach
(Velmi kritické zamyšlení nad článkem v literárním časopise Tvar - rubrika Fórum)

Říjen

Kořen

Říjen šlape září po zádech a podzim, jak by neměl kalendář, předbíhá v počasí.

První měsíc trvání časopisu nebyl, co do navštěvovanosti, nejhorší. Smutnější je však naprostá absence příspěvků. Jelikož nejsem schopna obsáhnout všechny české regiony, zvláště pokud jde o akce, pomoc bych uvítala. Také je škoda, že nikdo nemá zájem publikovat ani recenzovat, ale snad se to časem zlomí.

Proběhla Táborská setkání a bylo tam věru na co koukat. V nové rubrice Oko najdete podrobnější zprávu o dvou akcích. Tam lze zasílat informace o všem, co shlédnete či vyslechnete. Dále přibylo Fórum kam je možno přispět názorem v podstatě na cokoliv i na již uveřejněné. U jednotlivých sekcí přibila malá žlutá značka "nové". Podle ní každý měsíc poznáte, co dalšího přibylo. Uzavřela se možnost zasílat příspěvky do ostravské soutěže.

V září prošlo televizí několik opravdu pěkných filmů. Zvláště pak ty s Petrem Čepkem. Do kina dorazilo několik dobrých premiér (Slepičí úlet).
Hodila by se mi nějaká recenze.
Pěkný literárně plodný říjen.

Lucie Filipská

Září 2000

Právě se účastníte zakládání nového časopisu věnovaného poezii. Právě v den 59. výročí úmrtí Jiřího Ortena. Často mě mrzelo, že na Internetu lze najít jen několik časopisů s podobným zaměřením. Můj přítel programátor mi však vysvětlil, že Internet je medium aktivní a člověk poetický zřídkakdy bývá i počítačomilný. Jenže co nevložíte, to nehledejte. V sekci Redakce najdete mou adresu. Budu velmi ráda, pošlete-li mi nejen své básně, ale i recenze na kousky již uveřejněné. Jen nás nešetřete. Nezapomeňte však na základní pravidlo kritiky: nejen hanět, ale i chválit je třeba, aby se básník neodradil a příště bylo zase co strhat. Velmi vítány jsou i informace o akcích a literárních soutěžích s adresou a podmínkami účasti.

Pokud nám to spolu dobře půjde a časopis se uchytí, doufám, že získá i stálé spolupracovníky. Věřím, že pak budeme přinášet i reportáže ze soutěží, rozhovory s vítězi a, po jejich svolení, i oceněné práce. O nových i starších knihách můžete informovat také. Jakékoliv připomínky vezmu samozřejmě v úvahu. Zveřejnit lze i povídky, fejetony a jiné literární útvary.

Ještě jedna technická poznámka. Je praktické opatřit své příspěvky jménem nebo osobní zkratkou, aby při opakovaném publikování byl autor snadno zařaditelný.


Září přišlo po vysokém, již podzimním, nebi hnáno větrem. U nás na jihu nám ho trochu kalí připravované spuštění Temelína. To, co zatím jen zohyzdilo krajinu s hlubokými lesy a chladnými vodami, brzy zahrozí i dvěma sloupy páry . Přesto však s koncem prázdnin začíná sezóna divadelní i soutěžní. Bude proto již brzy co hodnotit, na co poukazovat i s čím případně nesouhlasit. Očekávám tedy brzy velkou úrodu vašich příspěvků a sama nebudu jistě také zahálet.
Zatím vám přeji literárně plodné září.

Lucie Filipská

Zpět na hlavní stránku