Hugo von Hofmannsthal: Lucidor a jiné prózy

Povídky rakouského spisovatele Hofmannsthala mají tajemnou až snivou atmosféru. Vytvářejí dojem, že autor jen zaznamenává úsek života osoby tak, jak byl zažit. Postavy procházejí poměrně složitým vývojem na malém prostoru, jaký povídka poskytuje. Žijí bohatým vnitřním životem. Někdy jakoby postava překvapivě zemřela vprostřed rozvyprávěného a vlastně nedořešeného příběhu (Pohádka 672. noci). Jindy je příběh rozetnut překvapivou událostí (Lucidor). Často se však vyprávění zbytečně rozbíhá do slepých uliček a odvádí pozornost přílišnou popisností (Andreas - střední část). Jindy je děj hektický, plný rychlých střihů až může čtenář snadno ztrácet nit (Andreas - poslední část). To jsou v konečném souhrnu však vady spíše kosmetické.

Předmluva Marka Vajchra i grafická úprava (zvláště pak obal) Pavla Jedličky umocňují celkový dojem a jistě napomáhají knize v cestě k vhodnému čtenáři.

Nakladatelství Slovart, edice Pikola
Praha 1998 (v tomto souboru II.české vydání - poprvé: Lucidor, nakl. Odeon v roce 1981)

Obsah:

Uviděl vyprávěné (předmluva)
Pohádka 672. noci
Kyrysnický příběh
Co zažil maršál de Bassompierre
Dopis lorda Chandose
Lucidor
Andreas nebo-li sjednocení. Podivuhodná přítelkyně
Myšlenky, poznámky, deníkové záznamy

Lucka Filipská

Zpět na hlavní stránku