Robinson Jeffers - Pastýřka putující k dubnu, Mara, Hřebec grošák

Nemám tušení, kdy tyto básnické povídky u nás vyšly naposledy. Sbírka, kterou vlastním, je z roku 1976. Můžete se pokusit pátrat v antikvariátech a veřejných knihovnách. Stojí to za to!

Pokud jsem na začátku psala o básnických povídkách, platí to doslova. Text, členěný do veršů, je dějový, má gradaci. Důležitou složkou je i přímá řeč.

Mě osobně se nejvíc líbí skladba Pastýřka putující k dubnu. Jde o poněkud tajemné vyprávění o pastýřce, které z celého stáda zbylo jen několik málo oveček a i o ty postupně přichází. Prochází krajinou k severu, hledá pastvu pro ovce a očekává naplnění vlastního osudu. Na své podivné cestě se potkává s nejrůznějšími lidmi a právě díky těmto setkáním se nakonec dozvídáme i něco víc o ní. Svým ovečkám i lidem prokazuje až dojemnou lásku. Mistrně napsaný text je plný pokory a smíření.

...Vystoupila na větrné temeno kopce;
nebohé stádečko se jí tísnilo u nohou
a Klárka putovala k severu, bosá v šedém dešti,
nepřítomná duchem jako náměsíčník, vedený
niterným nutkáním, či spíše podobna jakési věčné
touze osamělých vrchů. Kdo ji viděl,
uvěřil by, že ona vždycky takhle
putovala v dešti a na horském hřebeni k severu, obklopena ovečkami.
Jen chvílemi, toužíc po světlejším okamžiku v šedivém lijavci,
se zastavovala a letmo líbala
některé z mokrých ovčích čel. Ale hned zas
popoběhla, jako by jí zdržením hrozilo nebezpečí.
Každý by se byl nad ní ustrnul.

překlad Kamil Bednář
Československý spisovatel (Klub přátel poezie)
Praha 1976

Zpět na hlavní stránku