František Halas

(1901 - 1949)

Narodil se 3.10.1901 na brněnském předměstí Husovice v rodině textilního dělníka. Jeho rod pocházel z Kunštátu na Českomoravské vrchovině, kam se vracel a o níž rád psal.
Když mu bylo osm roků zemřela mu matka. Otec se s rodinou přestěhoval do Svitávky u Blanska a brzy potom (1910) se znovu oženil. V roce 1914 se opět stěhovali do Brna. Zde také začal František chodit na husovickou měšťanku. Po ukončení docházky (1916) nastoupil do Píšova knihkupectví. Zatím vypukla první světová válka, tatínek musel odejít na frontu a dostal se do ruského zajetí. Jeho syn žil zatím s babičkou v Brně. Po válce (1919-1921) dělal příručího v knihkupectví S. Kočího tamtéž. Pak se stal výpomocným úředníkem úrazové pojišťovny (1922-1924).
František se od mládí účastnil dělnického hnutí. Začal psát do Rovnosti, řídil tam rubriku mládeže. V té době se seznámil s Bedřichem Václavkem, pomáhal zakládat Devětsil v Brně a vydával revui Pásmo.
Vojenskou službu odbýval rovněž v Brně (1923-1925) a po ní na půl roku navštívil Francii, zvláště pak Paříž. Do Brna se už nevrátil a přijal místo v pražském nakladatelství Orbis. Zde pracoval mnoho let. V roce 1931 podnikl cestu do Itálie a jižní Francie, v roce 1936 se zúčastnil zájezdu do Španělska. Po návratu napsal řadu básní inspirovaných cestou. Ty vyšly posmrtně v brožuře Španělský podzim Františka Halase, fakta a dokumenty (1959).
V roce 1936 se oženil, posléze měl dva syny. Na konci 30. let se, po dlouhé době, dostal do Zboňsku u Kunštátu a od té doby tam jezdil pravidelně.
Za války se účastnil odboje a pracoval v Národním revolučním výboru spisovatelů. Po osvobození se stal přednostou publikačního odboru ministerstva informací, poslancem Národního shromáždění a přednostou Syndikátu českých spisovatelů. Od počátku války měl problémy se srdcem.
Na jeho selhání nakonec 27.10. 1949 v Praze umírá. Pohřben je v Kunštátě.
Původní básnické lyrické dílo F. Halase není příliš obsáhlé, čítá asi deset svazečků, z nichž některé autor spojil ve větší sbírky. Některé však zůstaly za jeho života bibliofilskými tisky (Thyros - 1932, Mladé ženy - 1945). Halas patřil k nejvýznamějším a nejčtenějším básníkům 30. a 40. let, po dvacet roků přímo spoluvytvářel podobu a vývoj české lyriky a zapůsobil i na další vývoj českého moderního básnictví.
Působil také jako překladatel.

Dílo:

Já se tam vrátím (1947)
Španělský podzim Františka Halase, fakta a dokumenty (1959)
Křik koruny české (1947) - ve Francii roku 1940 pod názvem Hlasy domova
Thyros (1932)
Mladé ženy (1945)
Sépie (1927)
Kohout plaší smrt (1930)
Tvář (1931)
Tiše (1932)
Hořec (1933)
Torzo naděje (1938)
Dokořán (1936)
Staré ženy (1935)
Dělnice (1946)
Naše paní Božena Němcová (1940)
Ladění (1942)
Do usínání (1942)
Počitadlo (1948)
Láska a Smrt (1938) antologie folklorní poezie společně s V. Holanem
Barikáda (1945)
V řadě (1948)
A co? (1957)

eseje a úvahy o poezii:

Magická moc poezie (1950)
Obrazy (1968)
Imagena (1971)

Odkazy:

http://www.magazlin.cz/thyrsos/index.htm
http://www-troja.fjfi.cvut.cz/~javurek/basne3.html
http://mujweb.cz/www/doctor/fhalas.htm

Zpět na hlavní stránku