Victor Marie Hugo

1802 - 1885

Narodil se 26.2.1802 v Besanconu. Byl synem generála Napoleonské armády. Začal psát již v dětství. S bratrem Abelem založil založil časopis Le Conservateur littéraire (1819). Zde publikoval své články. Od roku 1920 uveřejňoval i své básně tradiční formy monarchisticky inspirované. R. 1822 debutoval sbírkou Odes poésies diverses (Ódy a rozličné básně). V tomto roce dostal také od Ludvíka XVIII. penzi a oženil se s Adélou Foucherovou. V té době se rozhodl žít pro literaturu.

Roku 1824 navázal spolupráci s časopisem La Muse francaise. Karel X. jej vyznamenal stužkou Čestné legie.

Roku 1827 byl předělem v H. životě. Uveřejnil 1. ódu na Napoleona a drama Cromwell, kterým se přihlásil k romantismu. Po revoluci 1830 - 43 přichází Hugovo literárně nejplodnější období. Dokázal v něm mimo jiné, že byl předním představitelem romantismu. Zároveň se od roku 1831 věnoval i dramatu. Po neúspěchu dramatu Les Burgraves (Kasteláni 1843) přestal však divadelní hry psát a začal se věnovat románu.

Roku 1841 se stal členem Francouzské akademie a v letech 1843 - 48 jeho literární aktivita ochabla. H se angažoval více politicky. Odměnou mu byla hodnost paira Francie. Po revoluci 1848 - 51 se stal republikánem a poslancem ústavodárného shromáždění. Stále výrazněji se obracel k republikánské levici.

Po převratu 2.12.1851 jako jeden z nejnekompromisnějších odpůrců Napoleona III. odešel do exilu do Belgie, později na anglické ostrovy Jersey a Guernesey. Zde začal v letech 1855 - 70 opět psát. Po pádu Napoleona III. se po 18-ti letém exilu vrátil do Francie. Jako poslanec a senátor od roku 1876 trval až do své smrti na hodnotách liberálního humanismu. Zemřel 22.5.1885 v Paříži.

Hugo se zasloužil o obnovu francouzské poezie a stal se zakladatelem romantismu.

Bibliografie:

Ódy a rozličné básně (básně - 1822)
Han z Islandu (román - 1823)
Nové ódy (básně - 1824)
Bug-Jargal (román - 1826)
Ódy a balady (básně - 1826)
Cromwell (drama - 1827)
Zpěvy východní (básně - 1829)
Hernani (drama - 1830)
Podzimní listí (básně - 1831)
Zpěvy soumraku (básně - 1835)
Vnitřní hlasy (básně - 1837)
Louče a stíny (básně - 1840)
Marion Delorme (drama - 1831)
Král se baví (drama - 1832)
Lucrece Borgia (drama - 1833)
Marie Tudor (drama - 1833)
Angelo (drama - 1835)
Ruy Blas (drama - 1838)
Kastelánka (drama - 1843)
Chrám Matky boží v Paříži (román - 1831)
Claude Gueux (román - 1834)
Tresty (básně - 1853)
Kontemplace (básně - 1856)
Legenda věků (básně - 1859)
Písně ulic a lesů (básně - 1865)
Konec satana (básně - 1886)
Bídníci (román - 1862)
Dělníci moře (román - 1869)
Člověk, který se směje (román - 1869)
Strašný rok (básně - 1871)
Devadesáttři (román - 1874)
Umění být dědou (básně pro děti - 1877)
Papež (básně - 1878)
Čtyři větry ducha (básně - 1881)

Chcete-li si přečíst ukázky z díla v originále, navštivte tyto stránky.
Pro anglicky rozumějící je zde životopis včetně několika fotografií.

Zpět na hlavní stránku