Jiří Orten

(1919 - 1941)

Osud básníka J. Ortena byl určen jeho židovským původem. Pocházel z Kutné Hory, kde se narodil 30.8.1919 v rodině drobného obchodníka. Vlastním jménem se jmenoval Ohrenstein. Tatínek Eduard, pocházel od Zruče nad Sázavou, dlouhou dobu pracoval jako obchodní příručí ve Dvoře Králové. Maminka Berta byla od Tábora a pocházela rovněž z židovské rodiny. Hrála ochotnické divadlo v Kutné Hoře. Jiří měl také dva bratry, staršího Otu a mladšího Zdeňka. V rodném městě vychodil Orten gymnázium (1929-1936). Zde se aktivně věnoval sportu. Kvůli srdeční vadě toho musel zanechat.

Po maturitě odešel do Prahy a nehledě na odpor příbuzných se hlásil na hereckou konzervatoř po vzoru svého staršího bratra. Nebyl přijat a proto začal studovat jazykovou školu. Zároveň pracoval jako archivář karlínské firmy Credition. Také se začal účastnit pražského kulturního života. Seznámil se s Františkem Halasem. Začíná publikovat básně, krátké prózy, recenze a úvahy. Debutoval v časopise Hej rup v r. 1936 krátkou prózu Cesta po řece a ve čtvrteční rubrice mladých v Haló novinách vyšly jeho první verše (krátkou dobu rubriku i redigoval). Účastnil se také studentského divadelního ruchu, hrál v jedné Apollinerově hře a zdramatizoval Jammesovo Anýzové jablko. V létě 1938 odjel na krátkou návštěvu do Paříže.

Od roku 1937 studoval na dramatickém oddělení Státní konzervatoře hudby. Zde však absolvoval pouhé tři ročníky neboť byl z rasových důvodů vyloučen.

Ještě v roce 1936 umřel otec a bratr Ota odešel do Anglie. Tím se Jiří stává jedinou oporou matce a mladšímu Zdeňkovi. To mu však komplikuje zákaz opouštět Prahu. Okolnostmi je přinucen střídat byty i zaměstnání. S básníkem Hanušem Bonnem pracoval v židovské obci.

Na procházce s přítelkyní na vltavském nábřeží v den jeho dvaadvacátých narozenin jej zachytila německá sanitka a vlekla ho desítky metrů po dlažbě. Den nato, 1.září 1941, umírá.

dílo:

Čítanka jaro (1936) pod pseudonymem Karel Jílek
Cesta k mrazu (1940) pod pseudonymem Jiří Jakub
Jeremiášův pláč (1941) pod pseudonymem Jiří Jakub, vyšlo jako soukromý tisk
Ohnice (1941)
Elegie (1946)
Eta Eta žlutí ptáci (1966) próza
Pro děti - knížka naslouchajícím (1967)

tři knihy deníků - Modrá, Žíhaná a Červená kniha
kniha dopisů - Hořký kruh

samozřejmě vyšlo mnoho dalších sbírek obsahujících výběr z tvorby

prameny:

Jiří Orten: Čechy za oknem smutných duší (Paseka 1993)
kolektiv: Čeští spisovatelé 20. století (Československý spisovatel 1985)

Jeden zajímavý odkaz na amatérskou stránku.
"Konkurenční" monografie včetně několika ukázek.

Zpět na hlavní stránku