NEŘEŽ

S ještě čerstvými dojmy ze včerejšího koncertu kapely Neřež usedám k počítači, abych vám podal zprávu o tomto výjimečném počinu. Koncert se konal 16.8. v budově dominikánského kláštera v Českých Budějovicích. Čím začít? Tak snad nejdříve několik poznatků o členech, historii a působení tohoto seskupení.

Jádrem kapely jsou Zdeněk Vřešťál a Vít Sázavský. Velmi mne překvapilo, jak dlouhou historii má spolupráce těchto výtečných zpěváků a hudebníků. Dvojice Vřešťál&Sázavský spolu hraje a zpívá někdy od roku 1979. Záhy se k nim přidává i Zuzana Navarová. V roce 1981 zakládají skupinu Nerez. V roce 1984 vydávají první desku Tisíc dnů mezi námi a jejich věhlas prudce stoupá nejen díky neopakovatelnému zpěvu Zuzany Navarové. Po několika letech slávy se jednotliví protagonisté načas rozcházejí po vlastních cestách a původní Nerez zaniká. V roce 1997 Z. Vřešťál a V. Sázavský zakládají Neřež. Novou skupinu, která je odkazem na původní Nerez se Zuzanou Navarovou. Dnes je Neřež čtyřčlenný. Kromě dvou hlavních představitelů obsahuje ještě baskytaristu Filipa Benešovského a bubeníka Davida Uhera.

Za dobu své hudební činnosti mají Vřešťál a Sázavský na svém kontě spolupráci s mnoha význačnými osobnostmi hudebního světa. Za všechny například s Jaromírem Nohavicou (velký díl spolupráce na albech Mikymauzoleum, Jaromír Nohavica a Kapela-Koncert, Moje smutné srdce), Marií Rottrovou, Karlem Plíhalem a Slávkem Janouškem, skupinami Krausberry, AG Flek, Hradišťan a mnoha dalšími. Více o historii a počinech skupiny Neřež (Nerez) najdete na těchto stránkách.

Jaký byl tedy koncert? Kvůli velmi sychravému počasí byli pořadatelé nuceni přesunout místo konání ze zahrady Piaristického kláštera do jedné z jeho chodeb. Překvapilo mne, jak málo diváků přišlo - odhadem něco okolo třiceti. Díky tomu však byli všichni v bezprostředním kontaktu s hudebníky a bez obtíží se vešli do úzké chodby. Otázkou je, proč pořadatelé do chodby nenanosili židle. Základní umělecká škola, která sídlí v objektu jich musí mít spoustu. Sezení na karimatkách a dekách na zemi však také mělo cosi do sebe. (Tedy dokud nebolela záda.)

Koncert měl uvést album Dvakrát měř jednou Neřež. Zajímavostí je, že k tomuto albu patří ještě Cdčko Nášup, které je však k dostání pouze na koncertech nebo na objednávku. Neřež tentokrát nechali doma bubeníka Davida Uhera a čtvrtého člena zastával chlapík zvaný Raven, který hrál na akordeón, perkuse a klávesy a dal k dobru i dvě velmi zdařilé písně ze svého repertoáru.

Až na pár počátečních rytmických škobrtnuntí a lehce falešných tónů předvedli protagonisté dokonalý muzikantský a hlavně pěvecký výkon. Nebývá zvykem, že by všichni členové kapely dokázali dobře zpívat. Obdivuhodné čáry s baskytarou předváděl Filip Benešovský. Jeho doprovod měl daleko k „pouhému“ křoví a rozvíjel už tak plnou, dobře čitelnou a nápaditou hudbu. Kromě kytar, houslí, foukací harmoniky, „chřestítek“ a dříve zmíněných nástrojů bylo v jedné písni užito i prásknutí dveřmi. Střídaly se pomalé poklidné písně s humorně laděnými až k typicky „Neřežovským“ přívalům rychlých nutkavých rytmů, pro které má jeden můj přítel výstižný výraz „tlačenky“. Donedávna jsem Nerez a Neřež znal pouze z nahrávek, a tak mne velmi překvapilo, že tak bohatý hudební projev zvládají jen čtyři lidé.

Těžko říci, kam zaškatulkovat Neřež stylově. Folk je kategorie široká, ale rozsah této skupiny zdaleka nepojme. V jejich hudbě zaznívá rock, jazz, blues, latinské a cikánské rytmy a zřejmě z každého stylu kousek. Toto se projevuje i na žánrově širokém okruhu fanoušků.

Tak...koukám, že jsem je tu vychválil, až to pěkné není. Co bych řekl jako protiváhu? Snad jen pocit, že ve zpěvu skupiny zeje nostalgická díra, která je znát i z poznámek mezi písněmi. Bohužel další Zuzana Navarová už není a těžko hledat zpěvačku, která by se ji alespoň zčásti vyrovnala.

J. Chlumský

Zpět na hlavní stránku