TANEČNÍ HODINY PRO STARŠÍ A POKROČILÉ

Dlouho jsem se rozhodoval, zda navštívím divadelní představení Taneční hodiny pro starší a pokročilé v Malém divadle v Českých Budějovicích na motivy stejnojmenné knihy Bohumila Hrabala. Tento autor sice patří mezi mé nejoblíbenější, avšak právě zmíněný román jsem nebyl schopen v psané podobě „strávit“.

Do divadla jsem tedy šel spíše ze zvědavosti. Velmi mne zajímalo, jak se scénárista Ivo Krobot vypořádal s dílem, které sestává téměř výhradně z monologu, jež je navíc nahuštěn do jediného gigantického souvětí. Popravdě jsem pochyboval, že kniha vůbec nějak rozumně ztvárnit jde. Můj skeptický postoj ještě prohlubovaly poutače zobrazující protagonistku slečny Kamily ponořenou po pas ve velkém „půllitru“ piva známého Českobudějovického pivovaru. Nemělo být tedy pochyb o tom, kdo je hlavním sponzorem představení. Jen jsem tajně doufal, že mi hra „zachutná“ více než výrobky onoho pivovaru.

Přeze všechny pochybnosti jsem byl divadelním zpracováním velmi potěšen. Představitel hlavní role Petr Drholec, na kterém celá inscenace stála, se skvěle vypořádal s dlouhými monology postavy starého muže (strýčka Pepina?) a výkony zbývajících dvou herců (Ctirad Goetz a Vendula Tampierová) byly dle mého také velmi kvalitní.

Hlavní linie rozhovoru starce, vzpomínajícího na svůj život, s mladou slečnou Kamilou, obírající třešně, byla prokládána příhodami z „pábitelsky“ přibarvovaných příběhů, ve kterých vystupuje starý muž „za mlada“. Tyto „prostřihy“ do minulosti zajímavě oživily a zdramatizovaly scénu, která se jinak celá odehrává pod třešňovým stromem. Pánská část publika znalá knižní verze této hry byla ve skrytu duše jistě zvědavá, jak bude vyřešena závěrečná část románu, kde se slečna Kamila svlečena koupe pro potěchu očí plachého starce, který se k ní vždy choval velmi galantně. Tolik však již prozrazovat nebudu a raději vám doporučím návštěvu některé reprízy tohoto představení. (Premiéra této hry proběhla 25. března 1992 v divadle Husa na provázku.)

V mých očích je divadelní zpracování Tanečních hodin pro starší a pokročilé zajímavější než samotná kniha a nebýt závěrečné ochutnávky piva, které herci poslali mezi diváky, byl by můj dojem z této akce dokonalý.

J. Chlumský

Zpět na hlavní stránku