Výroční Faustování v Bechyni

Desátá národní přehlídka loutkového divadla pro mládež a dospělé v Bechyni Faustování se musela tentokrát obejít bez sněhu. Páteční večer otevřel pražský divadelní spolek VAVŘINEC rozpustilým vyprávěním renesančních příběhů Giovanni Boccacia SKORO DEKAMERON. Herci v působivých dobových kostýmech rozehrávají spolu s loutkami pět povídek, většinou s tématikou nevěry a důvtipného potrestání jejího strůjce. Podle vlastních slov si tak chtěli divadelníci odpočinout od závažných intelektuálních látek, kterými dosud jejich repertoár oplýval.

Královéhradecké divadlo DNO předvedlo svůj starší kus, podle Jaroslava Foglara skoro neupravenou anekdotu ŠÍPÁCI, hranou třemi nadšenci ve skautských krojích za pomoci celé sbírky igráčků. Vtipné zakončení, které protentokrát nevyšlo zcela podle plánu, zachránily loutkoherecké a především herecké výkony a úsporné, ale výstižné provedení včetně posazení do hudby z notorických dobrodružných filmů. S radostí si DNO zahrálo i svůj nový výtvor RYBSTORY, parafrázovanou pohádku o zlaté rybce trochu jinak, plnou vynikajících nápadů a nakažlivého "odvazu". Posléze se královéhradečtí nadšenci rozloučili VARIACÍ NA TÉMA CYRANO sehranou rukama, rukavicemi i živými herci, překvapivě hlubokou a citlivou hereckou prací, které ani drobné otázky šťouravého diváka nemohly ubrat na působivosti.

Po tvůrčím semináři patřilo sobotní odpoledne i malým divákům. Nejen pro ně přineslo českobudějovické divadlo KVELB pohádku O PRINCEZNĚ JASNĚNCE A LÉTAJÍCÍM ŠEVCI, v níž namísto uječené princezny z filmové adaptace nalezneme poetiku marionet i komičnost živých biřiců s maličkým cepem a maličkou halapartnou. Živá hudba z nástrojů tří nadšenců, pro něž je hra na housle, kytaru či basovou zobcovou flétnu samozřejmostí stejně jako artistické i herecké výkony, přidává skvělému zážitku na hřejivosti.

Kdo se těšil na představení brněnského divadla Líšeň zvané Sávitrí, byl zklamán. Soubor s dostatečným předstihem den předem účast pro nemoc odvolal.

Závěr přehlídky patřil nezapomenutelné produkci původně chebského, nyní pražského, divadla BUCHTY A LOUTKY, které předvedlo výpravné představení GILGAMEŠ. Pravda, celkové vyznění sumerského příběhu zůstává starověkým eposem bez viditelné snahy o aktualizaci. Nesmírně pracná a stylově dokonale sladěná výprava dřevěných marionet, rekvizit a scény Renáty Pavlíčkové a dokonalá práce loutkoherců včetně nápadů hraničících s genialitou (chuchvalce stepní trávy unášené větrem v podobě kusu dřevité vlny foukané tam a zpět jevištěm) vytvořila iluzivní ilustraci, která i sama o sobě obstojí.

Rád bych připomenul, že výrazným rysem Faustování je veřejnosti přístupné povídání o viděném, kde si protagonisté mohou ověřit či zkorigovat účinek svého snažení za účasti lektorů (letos Luděk Richter a Miroslav Drábek, zapojil se však také neúnavný duch celé akce Josef Brůček). Laik či divadelní příznivec pak má nevšední možnost hlouběji nahlédnout do podstaty divadelního sdělení. Pokud jste ji letos zmeškali, máte další příležitost zase napřesrok okolo Mikuláše.

E.K.

Zpět na hlavní stránku