PŘECHODNÍKY (TRANSGRESIVY)

Slouží k zhuštění věty, vyjadřují probíhající děje. Někdy jsou velmi účinným stylistickým prostředkem. Vyjadřují z gramatických významů slovesných číslo, čas, rod a vid. Ze jmenných gramatických významů pak rod.

PŘECHODNÍK SOUČASNÝ - PŘÍTOMNÝ

koncovky: -a (mužs.), -ouc (žens.,stř.), -ouce (množ. u všech rodů)
př. nesa, nesouc, nesouce - bera, berouc, berouce - pozor! tra, trouc, trouce (od třít); peka, pekouc, pekouce (od péci) - tiskna, tisknouc, tisknouce - mina, minouc, minouce - tna, tnouc, tnouce - vida, vidouc, vidouce - věda, vědouc, vědouce - jeda, jedouc, jedouce (pro jíst i jet)

-e/-ě (mužs.), -íc (žens., stř.), -íce (množ.)
př. maže, mažíc, mažíce - kryje, kryjíc, kryjíce - kupuje, kupujíc, kupujíce - trpě, trpíc, trpíce - prose, prosíc, prosíce

-eje (m.), -ejíc (ž.,s.), -ejíce (mn.)
př. sázeje, sázejíc, sázejíce - ztráceje, zrácejíc, ztrácejíce

-aje (m.), -ajíc (ž.s.), -ajíce (mn.)
př. volaje, volajíc, volajíce

Vyjadřují děje, které probíhají současně: Sedě na lavičce zpívá si. (A z tvaru přechodníku je i jasné, že na lavičce sedí muž!)

Od sloves předmětových lze vytvořit pasivní přechodník současný pomocí přechodníkového tvaru slovesa být a příčestí trpného: jsa volán, jsouc volána/-o, jsouce voláni/-y/-a.

Přechodník můžeme i vypustit, např. Seděl u stolu, hlavu skloněnou k prsům. Tahle vazba je pořád ještě přechodníková, protože vyjadřuje vazbu: Seděl u stolu, maje hlavu skloněnou k prsům. Nebo: Cimbura, rty zaťaté, vysazoval rychle vnější okna.
Pokud ale napíšeme: Seděl u stolu s hlavou skloněnou k prsům, pokládáme "s hlavou skloněnou" za příslovečné určení vlastního způsobu (společenství, tj. průvodních okolností). Toto není přechodníková vazba.

PŘECHODNÍK PŘEDČASNÝ - MINULÝ

koncovky: mužs.bez koncovky!, -ši (ž., stř.), -še (mn.)
př. přines, přinesši, přinesše - pozor! přišed, přišedši, přišedše (od jít); vyjed, vyjedši, vyjedše (od jíst i jet)

-v (m.), -vši (ž., stř.), -vše (mn.)

Pasivní přechodník předčasný: byv předvolán, byvši předvolána/-o, byvše předvoláni/-y/-a

Vyjadřuje děj, které předchází: Usednuvši začala psát dopis.; Sebravše odvahu začali studovat matematiku.

PŘECHODNÍK BUDOUCÍ

Pro vyjádření předčasnosti v budoucnosti slouží v knižním jazyce formy utvořené pomocí přechodníku přítomného, ale od dokonavého slovesa: Koupí si psa, aby byla, přijdouc domů, přivítána, jak se sluší a patří. Výši pokuty stanoví soud, vyšetře příjmy odsouzeného.
Je možno užít i přechodník minulý; význam je pak odlišný, minulý děj přechází před budoucím: Získavše půjčku, budou podnikat. Nebo s přítomným přechodníkem: Vyslechna obhajobu, rozsuď, otče = až vyslechneš obhajobu, rozsuď.

Poznámka J. Musila:

Přechodníky přítomné (méně minulé a zřídka budoucí) jsou nejčastěji používanými přechodníky současné češtiny. Kromě nich existují i další typy přechodníků, které však nejsou předmětem tohoto článku. Já osobně vyjadřuji pomocí přechodníků právě časy, o nichž - na rozdíl od angličtiny či jiných jazyků - jsou mnozí přesvědčeni, že v češtině vyjádřit nejdou. Na příklad předminulý čas se dá skvěle vyjádřit pomocí minulého přechodníku: Sebravše odvahu, vystudovali matematiku. - tj. nejdřív sebrali odvahu, až pak vystudovali matematiku (ale vystudování už také proběhlo).

zpracoval Josef Musil

Zpět na hlavní stránku