Eva Fišerová

BáseňZveřejněnáOhlasy
Jak znějí džbány... 1.12.2004
O ženách v mém domě 1.12.2004
Už tenkrát jsi přece věděla, že nekotvím 1.12.2004
V tichu 1.12.2004
... a pak si ke mně zase přisedla a řekla (I.) 1.12.2004

Jak znějí džbány...

Dnes jsem
zase vstala
už za svítání

Přitiskla se
ke zdi
a pozorovala
na tržišti
hrnčíře

- jak se jim džbány
v rukou otáčejí
dostávají tvar
Až k dokonalosti -


Schovávala jsem
oči      i tvář
když se podívali
náhodou
mým směrem

A odešla jsem
až když se začalo stmívat
a uličky zhoustly
zpěvem

i těmi ženami


Protože...


nohy snad chtěly
tancovat
ale každý krok
zněl již předem

útěkem

Napsat ohlas

O ženách v mém domě

Řekla
že ještě tisíckrát
v krbu zatopím
a přiložím to nejcennější
na zmírající uhlíky
když muži
zmáčení a větrem nevrlí
hlasy rozezvučí dům
Zpátky přijdou

než dojde mi

že uhlíky
nikdy
nevychladnou
Že je musím zanechat
ještě žhnoucí
sobě samým
napospas

Je právě čas
vyjít do noci

Napsat ohlas

Už tenkrát jsi přece věděla, že nekotvím

Byla mi samota

Zahodil jsem vesla
a nechal se
tebou
houpat při březích

***

Odešel jsi
a břehy utichly

S vědomím
nenávratu
Byla mi samota

Napsat ohlas

V tichu

Jsou skály
v dlaních
otisky

jak na spáncích
žilky
nevyspání

a     tepou


Tam někde jsme se potkali
i minuli

V tichu


Neohlížej se
Kamením

Napsat ohlas

... a pak si ke mně zase přisedla a řekla (I.)

Chceš-li žít
v sousedství
je třeba stavět
hraniční kameny

- Každý na svou stranu
Větru i slunci
po vůli -

Ty prostřední
pak
vystavíme spolu

- Budou z jiného kamene
teplé pro dlaně
útulné
ale
budou -


A tak je to správně


Jen nesmíme zapomenout
na branku

Bude vysoká

To aby se dalo vcházet
- vždy -
vzpřímeně

Napsat ohlas

Zpět na hlavní stránku