1. prosince 2001 19:54
1.Autor touto básní trochu odběhl od formy své ostatní tvorby. Patrné jsou Poeovské obrazy(zejména v začátku), ražené do zápisu snu s výrazným počtem epitet(básnických přívlastků). Epiteta pochopitelně nejsou na škodu,nicméně autor používá epiteta většinou typická(slizské monstrum),ohraná,umělá a nevhodná.V žádném případě netvrdím, že autor má hledat zbytečně exotická a matoucí epiteta. V žádném případě se však nemusí obávat,že pokud bude důsledný v hledání možná trochu nezaběhlého a hutnějšího výrazu, ztratí tím báseň smysl.
2.Autor často využívá přesahů ve slokách i verších-
"Náhle jsem se..,byv obklopen davem/
hodujících"-tj.slovo "hodujících" je v bezprostředním vztahu se slovem "davem", ale přesto umístěno až do následujícího verše(řádky).
přesah se používá zejména pro zdůraznění,vyzdvižení slov, která jsou oddělena "řádkou", či slokou a to se autorovi opravdu v některých případech daří-např.právě ona dvě slova "davem" a "hodujících" opravdu vyluzují atmosféru oné situace snu. Jsou však používána příliš hojně,někdy bezmyšlenkovitě.Báseň pak působí jako pouhá drobná úprava prózy(což není ani dnes účelem básní)
3.Klasicistický a zastaralý jazyk básně se zdá být autorovým úmyslem-úmyslem velice šikovným-jazyk skvěle podtrhuje obsah,podtrhuje onu bezesporu starou,až barokní atmosféru snu.Zde je to básníkova trefa do černého.
4.Doporučuji tedy mladému panu Říhovi opravdu důkladnější výběr přívlastků(pomoci by bezesporu mohla četba surrealistických autorů-ta by poněkud osvobodila a zjemnila výběr vhodných výrazů. Rovněž panu Říhovi doporučuji omezení přesahů,které báseň velice ochuzují.
Dílko v žádném případě není špatným nápadem.
Pokud bude mít p. Říha zájem zašlu mu kompletní kritiku této, či jiné jeho básně, kterou jsem nechtěl celou publikovat(kvůli rozsahu).
Pavel Š.
5. prosince 2001 22:12
Milý Pavle Š., díky za reakci- máte víceméně pravdu.
Můj "problém" je ten, že se vždycky víc soustředím na to, co ta báseň sděluje (obsah), než na to, jakým způsobem je napsána (forma)... Právě onen obsah, o čem ta báseň je, ty obrazy a potažmo na to nálady, které ta báseň vyvolává, je i dnes stále to, co mě konkrétně na té básni fascinuje.
Co je prioritní? Obsah nebo forma? Jak to ideálně skloubit? Toť otázka. Já asi upřednostňuji obsah, i když tím, jak jsem starší, piluji, nebo snažím se pilovat, i formu.
Ale jinak je to tak, o čem hovořím v rozhovoru, je to báseň, která by chtěla dobrousit přesně v tom smyslu, o jakém píšete...
Jakékoli kritice se nebráním, takže klidně směle do mě:-)
A v neposlední řadě bych vám chtěl ještě jednou poděkovat za to, že jste si našel čas zamyslet se nad mým textem (mými texty)a myšlenky přetavit do slov.
Honza Říha