Suff

6 a půl básničky na bar

Báseň
Úvodem
I.
II.
II.
III.
IV.
V.
VI.
VI(I).



Úvodem


Nesmíš si žaludku
Stěžovat
Že je to s námi tak
Špatné
Občas i k slovesu
Hodovat
Patří úkony zvratné


I.


Kouř valí se po baru
Zahleděn smutně do sebe
Hlava má je ve varu
Pozvednu oči do nebe
Proč opíjím se do němoty
Napíši ti dnes človíčku
O pití smutnou písničku  

Když smutek tahá
křehké vlasy štěstí
ničí
když samota obklopí
hořák bez ohně
jenž syčí
když tmu vídám
i v šťastných chvílích
na lidi se čeřím
já pití snídám
obědvám
 večeřím



II.


Veselé tóny
Ty noty harmoniky
Půlnoční zvony
Polibky od Moniky
O štěstí z pití
Hovory na slabiky
Napiš mi prosím do kroniky  

Dlouhá noc nekončící
Snůška roztomilých nápadů
Co pohladí
Mrzutost života spící
Zářivou náladu
A lidi jenž nevadí
Jsem v plné síle
U baru vířím
Šťastné okamžiky
Snad pro ty chvíle
Já k pití vzhlížím
s velikými díky



III.


Opadlé listí života
Západ slunce za obzorem
V zárodku smrti samota
Připíjím nebi pod dozorem
Napíšu sobě v prozření
Kdy bojíme se v dlouhé snění
Proč je v pití – zapomnění

Sklání se strom staletý
pod sekerou dřevorubce
do mechu větve boří
být od narození prokletý
s grimasou tupce
v naději ze lži hoří
Jak vosí bodnutí
Ta myšlenka stará - okoukaná
Přec aktuální stále
Vítězné chytnutí
Do sítě – síť z pití tkaná
Zdá se mi dále



IV.


Neudržím myšlenku
A cítím svoji slabinu
Však při pohledu skrz sklenku
Zřím pro pravdu skulinu,
Ptám se tě tedy po čtvrté
Proč v lihové náklonnosti
Najdeš tolik upřímnosti   

Já vkradu se ti pod víčka
Jen tiše lež
A slyš můj sen
Narodily se dvě klubíčka
Pravda a lež
To v stejný den
S prvním – přiznám se bez vytáček
Těžko se žije
Však jsme si jistí
Ale žít se lží - to je háček
Pak člověk pije
a duši čistí



V.


Směji se tiše vzpomínce
Kdy jsem nesměl lahví z konzumu
Ježto byl jsem ještě v podmínce
Povolit uzdu rozumu
Já prohrábnu se v paměti
Jak život končí ve stoce
Pro zakázané ovoce  

Jde o prostou pravdu letitou
o snadnosti cest
vedoucích dolů
Proč volit stezku spletitou
A břímě nést
Být vůdcem volů
Snadno se valí kulička
Když tvoji mysl laská pití
To bereš a nic nedáváš
Život je dojná kravička
Která se sama nenasytí
a velmi rychle prohráváš



VI.


Koupím si růži z papíru,
Půjdu tak jak každý pátek
V obleku šitým na míru,
Oslavovat čí si svátek
Stala se z toho tradice
Když potíme se, hodně dřeme
Víkendu si užijeme  

Ženy nechť se otočí
teď mezi muže promluvím
O barovém opojení
Říkám to z očí do očí
Do svědomí vám zalovím
Když tvrdím, že nad to není
Muž musí tvořit
Postavit světa základy
A probrat hloubku politiky
Chcem mýty bořit
Proto na svoje náklady
táhneme svorně do putyky



VI(I).


Za obzorem slunce vstává
Láhve už jsou vypité
V hlavě prázdno – to se stává
Oči rudě zalité
Myslet je to poslední
Přemož boleni hlavy
A popiš ty ranní stavy  

Zzzzzzz
Zzzzzzzzzzz
Zzzzzzz
Zzzzzzz
Zzzzzzzzzzz
Zzzzzzz
Zzzzzzz
Zzzzzzzzzzz
Zzzzzzz
Zzzzzzz
Zzzzzzzzzzz
Zzzzzzz


 


Inspirací pro tyto básničky byla sbírka Karla Kryla 7 básniček na zrcadlo.

 

  Suff@wo.cz
2000/01


Číst ohlasy Napsat ohlas