Miroslav Krupa

Medardin úspěch

Žil kdysi chudý mlynář a ten měl bohatou dceru. Jenže vona byla děsně lakomá, a tak se měli náramně. Žena mu zemřela, ještě když holka byla úplnej prcek. Asi po měsíci smutku si mlynář našel novou manželku, ale ta mu brzy taky zemřela. Tak to ještě několikrát mlynář zkusil, a protože mu všechny porád umíraly a jeho už nebavilo psát svatební oznámení, stal se vdovcem. Dcerka, která vypadala jako robur, se jmenovala Medard a třikrát týdně chodila na box. Nechtěla být sice jen pasívním divákem, ale poněvadž vážila něco přes půl tuny, nebylo pro ni váhové kategorie. A tak se musela spokojit s tím, že měla pro sebe na každý zápas rezervované tři řady a mohla tudíž klidně řvát svý oblíbený pokřiky: Vyraž mu zuby! Zab ho! Přeraž mu hnáty! a podobné. Mlynář měl co dělat, aby ji uživil. Za tím účelem měl vedle chalupy postavenou stodolu, které říkal „Na žranici". Ta stodola měla obrovská vrata, aby jimy šel protáhnout třeba i slon. Když nadešel čas jídla, tak se tam Medard uvelebila a mlynář s pomocí půlky vesnice jí vždy nějaké to zvíře přitáhl. Jak jsem již řekl, byla Medard sličná dívka, a když jí táhlo na třicet, začala pomýšlet na svatbu. Jenže kámen úrazu byl v tom, že prohlásila, že si vezme za muže v domácnosti jen toho, kdo má maturu pod jedna celá pět. No a v té době se po vsi potuloval samej hloupej Honza, takže to s tou svatbou nebylo tak dvouduchý. Nakonec jednoho sehnala. Byl to sice takovej páprda, leč byl študovanej a Medard byla tudíž spokojená. Jmenoval se Petr a Pavel, ale Medard mu říkala Stýblo. Když si našel ve slovníku, co to znamená, shledal, že vzhledem k Medardinu plošnému obsahu, je pojmenování Stýblo celkem přesným vyjádřením. A proto si na třetí den zašel na úřad pro novou občanku. Tam dostal štempl a byl z něho Stýblo. A byla svatba. Medard jedla, pila, hodovala a ostatní se na ni dívali, neboť nezbylo. Když se nacpala, přenesla Stýbla přes práh stodoly a ulehli. Ráno se jim narodilo šest dětí.

Jedno ošklivější než druhé. Ale novomanželky měly radost. Hlavně Medard, zhubla totiž o třicet kilo a mohla začít závodně boxovat. To bylo slávy, když vyhrála svůj první zápas. Vesničani jásali: Ať žije Medard! Ať žije Medard!

Napsat ohlas